Jihlava, 4. listopadu 2021 - Projekt Partnerství ve vzdělávání 2030+ vznikl v návaznosti na přijetí ministerské Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030 za účelem dosažení naplnění stanovených cílů. Zmiňovaný strategický dokument identifikuje problémy současného školství a navrhuje konkrétní opatření k jejich nápravě. Mezi tyto problémy patří nerovnosti ve vzdělávání či nadměrná byrokratická zátěž ředitelů škol. Projekt Partnerství 2030+ se zabývá dvěma klíčovými tématy, kterými jsou wellbeing a střední článek, které mají přispět k řešení uvedených problémů. Příkladem dobré praxe v řešení těchto témat je Nizozemsko, kam se uskutečnila zahraniční studijní cesta zástupců projektu Partnerství 2030+.

Pro strategické plánování ve školství je klíčové zapojení různých aktérů v oblasti vzdělávání. Za tímto účelem se zahraniční cesty do nizozemských škol zúčastnili zástupci různých organizací, spolků, institucí i krajských samospráv, které se podílí na nastavení vzdělávací politiky. Nizozemské školství je vyhlášené tzv. wellbeingem žáků, který lze zjednodušeně popsat jako spokojenost žáků s klimatem ve školách. Právě to se následně projevuje i do jejich studijních výsledků. Dalo by se předpokládat, že zlepšením wellbeingu v českých školách se potlačí nerovnosti ve vzdělávání, které vychází především z rozdílných socioekonomických statutů žáků. Žáci v Nizozemí mají skutečně více volnosti ve výuce, volného pohybu a výuka je interaktivnější. Přesto jsou si žáci vědomi svých povinností a přebírají do značné míry odpovědnost za výsledky svého vzdělávání.

Vysoká míra decentralizace a autonomie škol v ČR způsobuje nadměrnou administrativní zátěž, s kterou se musí vypořádávat ředitelé škol. Těm pak nezbývá dostatečný časový prostor pro řízení pedagogického procesu a podporu učitelů. V Nizozemí přebírá zodpovědnost za nepedagogickou činnost na školách tzv. schoolboard. Tento orgán pod sebou vždy sdružuje školy o počtu cca 5.000 žáků a v Nizozemí těchto schoolboardů existuje přibližně tisícovka. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030 počítá s vytvořením obdobného středního článku podpory, který má za ředitele škol řešit právě zmiňovanou nepedagogickou zátěž.

Pohled na nizozemské školy nabízí reálný model fungování vize, kterou máme v ČR stanovenou a chceme ji naplňovat. Zvýšení kvality výuky a zlepšení klimatu ve školách nelze realizovat jednotlivými konkrétními opatřeními, ale je třeba tuto problematiku řešit komplexněji. Kraj Vysočina se stal jednou ze dvou krajských samospráv, které měly možnost čerpat inspiraci v nizozemském školství a aktivně se těmito tématy dále zabývat.