12. června 2020, Praha – V květnu jsme se vraceli téměř do běžného režimu. Ve Sněmovně se přestalo jednat pouze v legislativní nouzi a v polovičním počtu. Došlo na řádné i mimořádné schůze, probíhaly konečně interpelace a zaměstnanci s poslanci se přestali mačkat u přeplněných stolů ve dvou jediných otevřených restauracích v budově.

Přesto všechno byl hlavním tématem SARS-CoV-2. Žádali jsme vládu, aby začala poskytovat data o epidemii vědcům, urychleně dopracovala rychlou karanténu a aby pomohla opomíjeným skupinám obyvatel zasažených současnou krizí. Nepodařilo se nám zabránit vládě, aby nevysávala krajské a obecní rozpočty. Na druhou stranu se nám podařilo zamezit projednání prokorupčního návrhu novely zákona o veřejných zakázkách a vládní pomoci ve výši 2,5 miliard pro vládní česko-čínské kamarády ve společnosti Smartwings.

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že získalo další 4,3 miliardy korun pro zemědělce a potravináře, kterými chce posílit potravinovou soběstačnost Česka. Na jednání Zemědělského výboru nás ministr ujišťoval, že peníze jsou určeny primárně na podporu malých a středních podniků s cílem posílit lokální produkci a zajistit potraviny pro občany ČR. Zveřejněná pravidla tomuto ale moc neodpovídají. Rozpaky budí například to, že u části dotací je zvýhodňujícím kritériem skutečnost, že daný podnik je exportér. Jak podpora exportu zvýší soběstačnost ČR? Došlo navíc také k razantnímu přehodnocení míry podpory pro začínající nebo ekologické zemědělce.

I přes veškeré deště jsme se nezbavili problému se suchem. Vodu potřebujeme v krajině zadržet a efektivně s ní hospodařit. V posledních dnech jsme názorně viděli, že místo zádrže vody v krajině, zadržujeme vodu ve sklepech, společně se splavenou ornicí. S tím nám nepomůžou nové přehrady, což opakuji stále dokola a ministerstvo stále plánuje nové a nové přehrady za desítky miliard korun. Tentokrát jsem to ministrovi připomněl přímo na interpelacích. Navrhl jsem mu, aby se více zaměřil na zadržování vody přímo v krajině a v nařízení vlády č. 307/2014 Sb. doplnil do seznamu ekologicky významných prvků drobné tůně, aby zemědělec za takovou tůni pak nebyl trestán ztrátou nároku na zemědělské platby. Tak uvidíme, co mi na to do měsíce písemně odpoví.

Ve druhém čtení se také projednávala novela zákona na ochranu zvířat před týráním. V rámci druhého čtení jsem znovu předložil pozměňovací návrh, který zakazuje klecový chov slepic od 1. ledna roku 2027. V rámci své řeči jsem poslancům vysvětlil všechny polopravdy a zavádějící argumenty, které se v souvislosti se zákazem klecových chovů slepic šíří. Argumenty si můžete poslechnout ode mě přímo zde nebo pokud raději čtete, tak si to můžete přečíst zde.

V souvislosti s touto novelou mi přišla řada dotazů ohledně kompenzací pro majitele kožešinových farem. Zákaz kožešinových farem prošel Sněmovnou již v minulém volebním období, v platnost vešel na začátku roku 1. února 2019. Návrh kompenzací z dílny poslankyně ANO Margity Balaštíkové však počítal s přehnanými částkami, a i když ho původně Ministerstvo zemědělství podporovalo, po kritice od návrhu dal resort ruce pryč. Dle zjištění CNN Prima News byl návrh poslankyně napsán zástupci lobby kožešinových farem. Já jsem ve druhém čtení předložil návrh, který přiznává kompenzace pro provozovatele kožešinových farem, oproti předimenzovanému návrhu ANO však v reálných, zhruba polovičních hodnotách.