Vír, 3. února 2020 – Chudobínská borovice, český Strom roku 2019, soutěží s 15 dalšími stromy z různých zemí v anketě Evropský strom roku 2020. Tato anketa hodnotí stromy podle jejich příběhu. Chudobínská borovice do ní vstupuje pod názvem "Strážkyně zatopené vesnice". Hlasování probíhá do konce února na stránce treeoftheyear.org a my neskromně připomínáme, že by Vysočině titul Evropský strom roku určitě slušel!

Chudobínská borovice minulý rok vyhrála českou anketu Strom roku, kde získala 4 396 hlasů. Letos míří na evropskou soutěž, kde se bude ucházet o titul Evropský Strom roku 2020. Do soutěže ji nominoval Ing. Milan Peňáz, CSc., hlavním organizátorem kampaně je pirátský starosta obce Vír Mgr. Ladislav Stalmach.

Hlasování probíhá od 1. do 29. února 2020. Svým hlasem může přispět každý pouze jednou pomocí e-mailové adresy. Každý hlasující má možnost označit dva kandidáty.

Kromě české chudobínské borovice se o titul zajímají také:

• Strom svobody - Belgie

• Ctihodný dub ve vesnici Novo selo - Bulharsko

• Jinan z Daruvaru - Chorvatsko

• Čarodějný strom - Nizozemí

• Starobylý buk ze Saint-Jammes - Francie

• Strom svobody v Kaposváru - Maďarsko

• Čarodějný tis - Irsko

• Dub Vallonea z Tricasu - Itálie

• Bez černý - Polsko

• Kaštan z Valesu - Portugalsko

• Starobylá jedle - strážce Cibinu - Rumunsko

• Osamělý topol - Rusko

• Vzácný jeřáb - Slovensko

• Trojnohý španělský dub - Španělsko

• Allertonský dub - Spojené království

Příběh každého stromu je možné přečíst na treeoftheyear.org.

Chudobínská borovice roste už více než 300 let roste tam, kde dříve stála vesnice Chudobín. Tato vesnice, která byla obětována pro zřízení vodní přehrady, dala stromu své jméno. Dnes je Chudobínská borovice obklopena Vírskou přehradou.

Do ankety ji přihlásil jeden z chudobínských pamětníků Ing. Milan Peňáz, CSc., vědec, odborník na ryby, vlastivědný autor a milovník Vysočiny. „Chudobínskou borovici pamatuji od dětských let. Za války, po celý jeden rok, jsem kolem ní dvakrát denně chodil cestou do školy do Víru a zpět. Také maminka s babičkou borovici dobře znaly a od nich znám pověst o čertu hrajícím pod stromem na housle. V roce 1956, těsně před zátopou Chudobína, se mi také podařilo tuto borovici vyfotografovat. Patrně je to její vůbec nejstarší fotka. Miluji ji především jako velice působivý a harmonický prvek krajiny, vynikající především v období vyšších stavů vody v nádrži, obdivuji její drsnou krásu, odolnost, houževnatost, skromnost.“ uvedl Peňáz pro zářijové vydání Bystřicka (Zpravodaje města Bystřice nad Pernštejnem).