Jihlava, 4. března 2022, Foto zdroj: Kraj Vysočina - Možná jste se v médiích setkali se zkratkou KACPU. Tato zkratka znamená Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině a jak už z názvu plyne, sdružuje pomoc ukrajinským uprchlíkům do jednoho místa. Pro Kraj Vysočina vzniklo KACPU v Jihlavě. O tom, jak probíhá pomoc v asistenčním centru jsme si povídali s 1. náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina pro regionální rozvoj Hanou Hajnovou (Piráti).

Hanko, proč vznikla krajská centra pro pomoc Ukrajině?

Struktura Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU) vznikla z důvodu nemožnosti řídit veškerou organizaci pomoci z jednoho místa. KACPU funguje v každém krajském městě a ve SČK na více místech - v Mladé Boleslavi, Kutné Hoře a nově Příbrami. Praha je největší cílovou destinací, která k sobě z mnoha důvodů táhne nově příchozí nejvíce a pro hladké odbavení se od počátku řeší distribuce v případě přetížení do krajských center.

Popiš nám prosím, jak centrum funguje?

Příchozí lidé z Ukrajiny musí projít asistenčním centrem, kde se registrují a legalizují svůj pobyt u nás. Dostanou mimořádné vízum platné na jeden rok, proběhne registrace do našeho systému zdravotního pojištění a jsou jim nabídnuty pobytové služby (Správa uprchlických zařízení), nasměrování na úřad práce, dávky v hmotné nouzi. Všechna centra fungují stejně a většinou fungují non-stop.

<embed alt="Hana Hajnová – aktuálně nejvíce potřebujeme tlumočníky" embedtype="image" format="left" id="4480" />

Jakou pomoc můžeme v současnosti Ukrajincům nabídnout, ať už tedy přes KACPU, nebo s pomocí dalších organizací?

Nyní jim můžeme nabídnout vyřízení administrativních záležitostí přes Krajská asistenční centra pomoci, můžeme zajistit ubytování, pokud je potřeba, nechat je odpočinout, načerpat síly, zorientovat se. Ve spolupráci s charitou a dalšími organizacemi zajišťujeme i humanitární pomoc na místě (zejména potraviny a hygienické potřeby). Bude ale nutné pomoci i s další adaptací. Musíme se začít bavit o systematické, dlouhodobé humanitární pomoci. Ve chvíli, kdy objem uprchlíků přesáhne odhadem dvě stě tisíc na ČR, nebude stávající systém stačit. Pro Českou republiku to bude velká výzva.

Kolik Ukrajinců denně odbavíte? Rostou počty příchozích uprchlíků?

Na Vysočině máme denní nárůst o sto lidí více než ten předchozí, aktuálně odbavujeme denně cca 700 osob. V jiných krajích je to podobné, Praha je extrém a platí za takový lakmusový papírek jako ukazatel, kdy můžeme dovozovat nárůst zájmu i do krajů. KACPU Jihlava například 2.3. zaregistrovalo 108 lidí, 7. 3. už 762 a počítáme, že ten počet bude ještě narůstat.

Řešíte v souvislosti s provozem centra nějaké problémy? Aktuálně nejvíce potřebujeme tlumočníky, protože ti lidé po příchodu do centra musí vyplnit formuláře pro cizineckou policii a žádost o speciální vízum a většinou neumí psát latinkou. Řešíme, aby tito překladatelé začali být placení, protože nyní pracují jako dobrovolníci, ale to není udržitelné. Kromě toho fungují na KACPU i úřednice Úřadu práce s nabídkou zaměstnání a tam na jazykovou bariéru také často narážíme.

Ve spolupráci s Charitou a Červeným křížem distribuujeme nápoje a nějaké jídlo. Na tohle nemáme prostředky, abychom to dlouhodobě kryli, spolupracujeme i s potravinovou bankou. Uvažujeme i o nějaké výzvě, abychom si mohli například potraviny schraňovat sami, už víme například od Charity, že ta solidarita postupně opadává a musíme se zaměřit na nějakou dlouhodobější udržitelnost. Původně byly všechny tyto sbírky směřovány na Ukrajinu, ale nyní se ukazuje, že je potřebujeme i tady u nás… kromě jídla je to typicky oblečení a hygienické potřeby.