Praha, 25. 3. 2020 - Zákaz otců u porodu? Osobně nesouhlasím. Chápu nicméně stres v nemocnicích. Nejprve je potřeba, aby všichni zdravotníci měli respirátory, nebo alespoň dostatek roušek. Poté žádám návrat situace k normálu. Lidé, kteří spolu sdílejí domácnost, jsou totiž patrně nakažení oba – nebo ani jeden.

Zákaz otců u porodu je problematický i s ohledem na řadu speciálních situací: porody se týkají i maminek nevidomých, neslyšících anebo cizinek, které potřebují tlumočit. Také žen s psychiatrickou diagnózou a porodů mrtvých miminek (asi si umíte představit, jak psychicky náročná situace to je). Vyjednáváme s ministerstvem alespoň výjimky pro tyto případy.

Jinak je v současné situaci pochopitelné přítomnost otce na oddělení šestinedělí omezit. Ovšem s výjimkou situací, kdy není možné, aby byla s dítětem maminka - např. pokud je po porodu na jednotce intenzivní péče, kde jí není umožněno mít dítě u sebe. U dítěte vždy musí být matka či otec, mohou-li.

Každá výjimka nicméně někoho vynechá. Nakonec i na tom, že např. Fakultní nemocnice v Ostravě umožňuje otcům vstup bezprostředně po porodu, je vidět, že by mohli být oporou i během něho. Ať nejsou přetížené porodní asistentky a lékaři. Kvůli chybějícím otcům navíc nemocnice přestávají podporovat bonding, tedy poporodní dvouhodinku dítěte u matky. Naopak děti odnášejí. To je veliká škoda! Bez dítěte se hůř začíná kojit, a naopak častěji se spustí poporodní psychické obtíže. Jsou na to výzkumy. Zkusme to zařídit tak, abychom otce k porodům vrátili obecně a nemuseli se piplat s drobnými výjimkami. Věřím, že ministerstvo najde řešení.

Přinejmenším se nabízí nezakazovat nic plošně, ale ponechat možnou přítomnost otce na uvážení samotné porodnice. Zejména pokud má oddělené porodní pokoje a porodní sály.

Nezapomínejme, že kdyby měl zdravotní personál dostatek ochranných pomůcek, vůbec takto drastické opatření nemuselo být na stole a vláda nemusela vytěsňovat otce z jedné z nejdůležitějších chvil také v jejich životě. Koneckonců ani v jiných zemích doprovody nezrušili a také Světová zdravotnická organizace je považuje za nesmírně důležité.

Apeluji proto na ministra zdravotnictví, aby co nejdřív našel rozumné řešení, jak nechat rodiny pohromadě v jeden z nejdůležitějších okamžiků života každého z nás.