V lednu letošního roku navštívila náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová (Piráti) Nové Město na Moravě, kde se setkala s předsedkyní Sdružení Krajina, místopředsedkyní Spolku Jinak a členkou spolku Walda Jaroslavou Šmídkovou (Piráti). Kromě představení Základní školy Spolu nás Jarka provedla i přírodně cennou lokalitou Pastviska u Odrance, kde vzniká obecní rezervace, včetně tůní, pastvin a přírodní učebny. Následně vznikl i rozhovor s Jarkou Šmídkovou o minulosti, současnosti a budoucnosti tůní a pastvin u Odrance.

Proč jste se se Sdružením Krajina rozhodli obnovit Pastviska u Odrance? Jak lokalita vypadala dříve?

Lokalita Pastviska je přírodně cennou lokalitou nacházející se v I. zóně CHKO Žďárské vrchy. Díky své podmáčenosti a členitému terénu unikla snahám o intenzifikaci zemědělského hospodaření. V minulosti zde byly obecní pastviny, v sušší části dokonce i malé políčko. Pamětníci vzpomínají, že zde nacházeli různé vzácné druhy rostlin, jako třeba rosnatku okrouhlolistou. Ve spodní části Pastvisek si v roce 1935 místní obyvatelé vybudovali jezírko, které sloužilo ke koupání. Po upuštění od tradičního zemědělského hospodaření začala lokalita postupně pustnout a zarůstat náletovými dřevinami, smrky, břízou, olší, osikou. Místní zemědělec, pan Rak, se pokoušel na lokalitě obnovit pastvu, ale místo bylo už natolik zarostlé, že od této snahy upustil. I přes tento nepříznivý vývoj si lokalita do značné míry zachovala svoji přírodní hodnotu. Proto jsme se rozhodli udělat druhý pokus o její obnovu.

Co bylo cílem obnovy? Jak chcete, aby lokalita vypadala v budoucnu?

Cílem obnovy bylo navázat na dřívější hospodaření, vrátit místu alespoň částečně jeho původní podobu a vytvořit zde domov pro rozmanité spektrum rostlin a živočichů. Zároveň chceme rozhýbat místní komunitu a do obnovy zapojit zdejší lidi. Některé z nich jsme zapojili přímo do práce, s jinými jsme o Pastviskách diskutovali a doptávali se na historické souvislosti. V budoucnu si lokalitu představujeme jako obecní rezervaci, která je udržována pastvou. Zároveň ale chceme, aby byla lidem přístupná, mohli ji navštěvovat a život na pastvině pozorovat. Rádi bychom také obnovili již zanesené jezírko v dolní části lokality.

Plánujete vytvořit i nějaké vzdělávací nebo naučné prvky u Pastvisek nebo v Odranci?

V letošním roce budeme realizovat projekt „Přírodní učebna Pastviska“, finančně podpořený z grantu Nadace Partnerství. V rámci tohoto projektu bude vytvořeno nad jednou z tůní badatelské molo, které poslouží pro ekovýchovné aktivity Ekocentra Rojko z Koníkova a Základní školy Spolu z Nového Města na Moravě. K zastavení a odpočinku poslouží také náhodným kolemjdoucím. Bude zde umístěno i broukoviště, které může posloužit i jako lavička k posezení.

Jak byla úprava této lokality financována?

Na financování obnovy, například kácení náletových dřevin, se z velké části finančně podílela Správa CHKO Žďárské vrchy z Programu péče o krajinu. S kácením nám pomáhali také místní lidé, kteří si zde opatřovali dřevo na topení. Tvorba tůní byla financována z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, ze stejného programu chceme financovat novou ohradu nebo obnovu původního jezírka ve spodní části Pastvisek. K financování pastvy využíváme stejně jako běžní zemědělci dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu. O podpoře jednáme také s firemními dárci.

Chystáte i další podobné projekty?

Ve spolupráci se Správou CHKO Žďárské vrchy a obcí Křižánky již řadu let pracujeme na obnově přírodní rezervace Meandry Svratky u Milov. Zde se snažíme o obnovu vlhkých nivních luk ručním kosením a podobně jako na Pastviskách také pastvou. V části rezervace, kde se v minulosti těžila cihlářská hlína a podle toho se jí říká Hliníky, jsme ve spolupráci se Základní školou Křižánky před několika lety vybudovali přírodní učebnu. Přírodní učebnu jsme vybudovali i v lokalitě Hrnečnice poblíž Nového Města na Moravě. Tu využívají děti z 1. Základní školy Nové Město na Moravě, lesního klubu Mraveniště a děti ze Základní školy Spolu. Všechny tyto projekty jsou postaveny na konceptu občanské ochrany přírody, kdy velká část toho, co se zde děje, vychází z aktivity místních lidí.