Jihlava, 9. listopadu 2022 - Víte, co to je sociální podnikání? To je takové podnikání, které prospívá společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo jiným znevýhodněním. Zisk z podnikání z velké části používá pro další rozvoj sociálního podniku.

Sociální podniky mají veřejně prospěšný cíl definován ve svých základních dokumentech a je pro ně typické, že se sami jeho zaměstnanci podílí na směřování podniku. Někdy se můžete setkat i s tzv. integračním sociálním podnikem, který naplňuje veřejně prospěšný cíl formou zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce (což nejsou jen lidé s hendikepem, ale i rodiče po rodičovské, lidé nad 50 let nebo propuštění vězni).

Na Vysočině najdete takových podniků na pět desítek. Jsou rozesety po celém regionu a působí v celé řadě podnikatelských oborů – od gastronomie, údržby zeleně, přes zemědělství, šicí dílny až po tiskařské a grafické práce. A i když se může zdát, že mají blíže k neziskovému sektoru, pohlíží na ně zákony jako na jakýkoliv jiný soukromý podnik. „Ano je to tak, sociální podnikání není v české legislativě zatím nijak speciálně ošetřeno, takže se sociální podniky pohybují v běžném konkurenčním prostředí ostatních firem. Situaci by měl zlepšit připravovaný zákon o integračním sociálním podnikání, který připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a měl by být vládě předložen v prosinci letošního roku,“ uvedla Hana Hajnová, pirátská náměstkyně hejtmana pro oblast regionálního rozvoje. Na návrhu zákona spolupracuje poslankyně Olga Richterová, senátorka Adéla Šípová a skupiny sociálních podniků Kolibřík CSR a Enticelle o.s.

Sociální podniky na Vysočině zastřešuje spolek Sociální podniky z Vysočiny z.s., se kterým od jeho založení v roce 2019 kraj spolupracuje. „Pro příští rok plánujeme rozjet speciálně zaměřené vzdělání, kterému zatím pracovně říkáme Akademie sociálního podnikání na Vysočině. Díky němu chceme podpořit sociální podniky v jejich rozvoji a zároveň vytvořit i příležitost společné diskuse o jejich potřebách a dalších možnostech podpory a spolupráce,“ doplnila náměstkyně Hajnová.

Na legislativní rámec čekají sociální podniky v Česku již řadu let a slibují si od něj zejména efektivnější spolupráci a lepší výchozí pozici v zákonu o veřejných zakázkách. Jeho vznik by usnadnil i orientaci korporátních společností nebo veřejné správy pro spolupráci se sociálními podniky.