Od června letošního roku se v Kraji Vysočina rozeběhne pilotní fáze projektu sousedských dětských skupin, tedy péče a hlídání dětí v domácnostech. Koncept sousedského hlídání, tzv. Tagesmutter, se dlouhodobě osvědčil např. v Rakousku nebo Německu a nyní jej chtějí Piráti prosadit také v Česku. Novela zákona o dětských skupinách počítá s tím, že si všichni pečující musejí doplnit kvalifikaci. Kromě toho bude nutné nastavit kontrolu domácností ze strany úřadů.

Piráti jsou přesvědčeni, že stát by měl rodičům poskytnout možnost svobodné volby organizace péče o děti, a to bez toho, aniž by trpěli za to, že se vracejí do práce, byť i jen na částečné úvazky. Zajistíme-li dostatečnou síť předškolní péče, umožníme tím rodinám rychlejší návrat do práce. Dostupnost předškolní péče pak může pozitivně ovlivnit porodnost.

„Sousedské dětské skupiny mají pomoci rodičům v návratu na pracovní trh a nabídnout jim flexibilnější nástroj v péči o děti. Pokud se chcete vrátit do práce jako matka samoživitelka na částečný úvazek ve dvou letech věku dítěte, abyste utáhla rodinný rozpočet, tak musíte mít štěstí na státní školkou s kapacitou i pro dvouleté děti nebo platíte tisíce měsíčně za soukromou,“ říká náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová (Piráti), která je iniciátorkou tohoto projektu na Vysočině.

Právě v Kraji Vysočina se v červnu rozeběhne pilotní projekt sousedských dětských skupin, který bude v první fázi zaměřen na nastavení efektivní spolupráce mezi poskytovateli služby a krajem, obcemi, ministerstvem práce a sociálních věcí či dalšími orgány veřejné správy. Půjde tedy o zajištění vstupních kontrol v domácnosti, podporu pečující osoby nebo metodické vedení.

Cílem této fáze je zjistit, jaké potřeby mají rodiče i pečující a ve spolupráci s nimi ověřit nastavení návštěv v domácnostech a rozhovorů s pečující osobou. Následná druhá fáze začne samotným poskytováním služby za podmínek, které stanoví novela zákona.

„V rámci pilotního projektu počítáme s jedním novým úvazkem, který vznikne na odboru sociálních věcí po dobu trvání projektu a bude z něj také hrazen. Pokud by se tento model v pilotním projektu osvědčil, bude to na jednání krajů s ministerstvem o případném začlenění do úřadů, a hlavně zajištění financování,“ doplňuje Hajnová.

V poslední době se v souvislosti se vznikem sousedských dětských skupin objevují obavy z odchodu pedagogických pracovníků mateřských škol do sousedského hlídání. „Co se týče obav z odchodu pedagogických pracovníků z jiných institucí, tak mi přijdou liché. Výpočet finančního ohodnocení může sice na papíře vypadat jako lepší číslo, ale je potřeba si k tomu dopočítat odvody a absenci dovolené nebo nemocenské a uvědomit si, že se bavíme o dětských skupinách, které jsou rozšířením předškolní péče, a sama si nedokážu představit, že tam budou chodit 4 tříleté děti 20 dní v měsíci od rána do večera nebo že všude budou rodiče doplácet maximální částku,“ dodává Hana Hajnová.