Moravské Budějovice, 17. ledna 2022 – Ve věku nedožitých 102 let zemřela minulou středu Božena Kopcová v Domamili u Moravských Budějovic. Poslední rozloučení se uskutečnilo dnes ve 14 hodin v Moravských Budějovicích a rozloučit se kromě rodiny přišly desítky smutečních hostů. Vzpomněli tak na jedinečný osud ženy, která za války společně se svým mužem poskytovala podporu partyzánské skupině Lenka – Jih a výsadkářům z operace Spelter.

Paní Kopcová byla vlastenkou, sokolkou, dobrou duší místní komunity, která neztrácela životní entusiasmus. Možná i díky němu se dožila tak požehnaného věku, ve kterém se stala dokonce praprababičkou. Čest vzdali paní Boženě i v nedalekém Boňově u Jaroměřic nad Rokytnou, kde po ní pojmenovali jednu z jabloní ve vzpomínkové Aleji XX. století. Byla inspirací nejen pro místní, ale zavzpomínat za ní jezdili pravidelně i partyzáni, kteří se u nich na hájence za války skrývali. Postupem času přijížděli i se svými rodinami a tak nebylo překvapením potkat na posledním rozloučení potomky Jana Vavrdy, velitele partyzánské skupiny Lenka Jih.

Pokud byste si chtěli připomenout dobu, ve které byla hájenka Kopcových u Domamil centrem odboje, můžete se podívat na dokument České televize, který je právě o Boženě Kopcové. I díky tomu zůstane její životní příběh navždy s námi, abychom příštím generacím mohli stále připomínat, že život v míru a svobodě nebyl vždy samozřejmostí. Čest Vaší památce paní Kopcová.

Hana Hajnová

"O těch vypjatých chvílích jsem si já po válce zapsala své zážitky. Později jsem je ještě doplnila o pár vzpomínek, a to proto, že se ve vesnici začalo i říkat, že kvůli našim partyzánům mohli Němci vypálit celou vesnici. Jenže kdyby nikdo z nás ve válce nic nedělal, jen čekal, jak vše dopadne – jak by to dopadlo? A řeknu vám, že nás nepopohánělo ve válce žádné kdovíjaké hrdinství. Události přicházely a byli tu „Naši“ a Němci. A to, že já - žena s jedním malým dítětem a druhým ještě nenarozeným, jsem mohla „partyzánčit?“

I na tohle se mě lidé pak často ptali. Byl to ale právě můj domov, který mě k tomu přiměl. V domovině proti nepříteli bojuje ve válce všechno. Nejen lidé, ale každý dům, zdi, každý plot, každá píď země, každá brázda, stejně tak les, každá stezka, strom, celá krajina, každý den, noc, úsvit... To cítíte, a pak událostem se opravdu nedalo vyhnout. Navíc jsem byla vlastenecky vychovaná a moje myšlení bylo v tomto duchu. A Němci - ani ke konci války se necítili poraženi. Zfanatizovaní by snad stříleli stále. Ostatně, to jsme i my tady poznali."

Božena Kopcová: Vzpomínky z války (2008)