Článek vyšel v rámci časopisu Magazín Energetika dne 10. srpna 2023.

Jste členkou Rady pro inovace kraje Vysočina. Jakou roli v aktivitách rady hraje energetika?
Rada pro inovace se věnuje energetice čím dál intenzivněji, ať už v souvislosti s energetickou krizí nebo v souvislosti s připravovaným masivním rozvojem OZE, u kterého bychom rádi byli. Energetika je jedno z odvětví s vysokým potenciálem dalšího rozvoje v Kraji Vysočina. Souvisí to primárně s novými bloky Jaderné elektrárny Dukovany, ale nejen s ní. V kraji působí řada firem v průmyslových oborech jako strojírenství, elektrotechnika nebo informační technologie, které jsou navázané na energetický sektor. Chceme jim pomoci rozvíjet jejich inovační potenciál. Jedním z těch nástrojů je nový projekt Smart Akcelerátor.

K čemu je určen?

Finance, které chceme získat prostřednictvím Operačního programu Jan Ámos Komenský, budou cílit do inovací ve firmách, které u nás působí. Připravujeme asistenční vouchery, finanční pomoc pro různé typy subjektů – veřejný sektor, ale i firmy, které připravují zajímavé projekty, a budou se ucházet o podporu z českých i mezinárodních grantů. My jim chceme pomoci, aby měli dostatek zdrojů na přípravu svých projektů, mohli se zapojit do mezinárodních konsorcií, získat strategické partnery v Evropě a přístup k nejmodernějším trendům a technologiím. Podpora by měla být nejen finanční, ale také v koordinaci a vyhledávání nových příležitostí. Na Vysočině sice nemáme univerzitu nebo významná vědecká pracoviště, ale odehrávají se tady velmi zajímavé inovativní aktivity na úrovni firem.

Nedávno jste uspořádali na Vysočině konferenci Obnovitelné zdroje energie 2023. Pro koho byla určena a s jakým ohlasem se setkala?

Zaměřili jsme ji primárně na obecní samosprávy. Z pozice kraje si uvědomujeme, že právě starostky a starostové jsou v současné době pod největším tlakem a je pro ně obtížné se zorientovat ve stále se měnící legislativě. Chodí za nimi jak občané, tak případní investoři. Část konference se proto věnovala platné legislativě, s ohledem na to, jak se postavení obnovitelných zdrojů jako veřejné infrastruktury promítá do územního plánování, ochrany krajiny a přírody. Další část byla zaměřena na komunitní energetiku a nedílnou součástí byl přehled možností financování z Operačního programu Životní prostředí a Modernizačního fondu. Věřím, že to bylo pro účastníky užitečné a rozcházeli jsme se s tím, že budeme v dílčích tématech pokračovat dál tak, jak se bude vyvíjet legislativa. Předpokládám, že se v podobném formátu sejdeme znovu na podzim po schválení LEX OZE2.

Vidíte v komunitní energetice potenciál pro Kraj Vysočina?
Je to pro samosprávy zajímavý nástroj, jak potenciál OZE využít. Máme poměrně hodně budov, a tedy příležitostí pro osazení střech fotovoltaickými elektrárnami. Na školách, které jsou v létě prázdné, by mohly být FVE a energii bychom pak mohli sdílet do provozů, které mají nepřetržitý provoz, ať už jsou to nemocnice nebo sociální pobytové služby. Bohužel návrh, který vzešel z vlády, není pro nás jako krajský úřad úplně ideální. Energetická společenství mohou podle tohoto návrhu vzniknout pouze na území tří ORP (obce s rozšířenou působností), což pro nás s ohledem na výrazně vyšší počet ORP v kraji není efektivní. Rozumíme tomu, že ten náběh celé komunitní energetiky bude postupný, nicméně v současné podobě zatím nějaký větší potenciál pro kraj nevidíme. Určitě si to ale budeme chtít vyzkoušet na menším území. A budeme jednat i s Ministerstvem průmyslu a obchodu, zda by nebylo možné tyto parametry pro samosprávy upravit.

Zmínila jste velké množství budov, které kraj vlastní a spravuje. Řešíte teď nějak intenzivněji energetické úspory a nové zdroje?

Úspory, inovace nebo energetická soběstačnost jsou věci, kterými se kraj zabývá dlouhodobě. V loňském roce jsme kvůli tomu zřídili samostatné oddělení energetiky, abychom vše koordinovali z jednoho místa. Snižování energetické náročnosti budov se věnujeme od roku 2014. Od té doby jsme realizovali 24 projektů v částce přes 320 milionů Kč, zhruba třetinu pokryly dotace OP Životní prostředí. Zateplením objektů a zregulováním soustav jsme snížili spotřebu o 45 procent u budov, které realizací už prošly, čímž šetříme kolem 6 milionů korun ročně. Je to pro nás jeden z klíčových nástrojů, jak se vypořádat se současnou energetickou situací.

Jak jste daleko s instalacemi fotovoltaik?

Začali jsme je projektovat na konci loňského roku a letos jsme připravili tři do tzv. pilotního odzkoušení. Jedna bude přímo v areálu krajského úřadu, v budově, kde sídlí odbor IT s velkými servery, a tedy velkou spotřebou. Na těchto projektech si to chceme vyzkoušet, nicméně v zásobníku máme dalších 16 komplexních projektů, které kombinují energetické úspory jako výměny oken, zateplení a regulaci otopné soustavy, a jsou doplněny instalací FVE, abychom dosáhli maximálních úspor. Nejde ale jen o technickou část, ale také o softwarové systémy. Chceme je připravit tak, abychom mohli výrobu i spotřebu vyhodnocovat v reálném čase a případné problémy řešit rychle. Máme stovky odběrných míst na plyn nebo elektrickou energii, proto je to pro nás důležité.

S Ministerstvem životního prostředí spolupracujete na přípravě tzv. akceleračních zón. Jaký je potenciál Vysočiny pro větrnou energetiku?

Z pohledu větru má Vysočina velmi dobré podmínky, ostatní podmínky už tak dobré nejsou. S Ministerstvem životního prostředí hledáme bezkonfliktní území a není to věc, věru, snadná. Byť tu fouká hodně, máme území zatížené několika limity. Nejvíc nás brzdí kapacita distribuční soustavy, kde už dnes naráží malí investoři na nedostatečnou kapacitu zejména v periferních částech Vysočiny. Velkým limitem je pro nás armáda a její letové koridory. Když se to nasčítá s limity ochrany krajiny a přírody, tak těch vhodných míst rychle ubývá. Zúčastnila jsem se osobně hackathonu Ministerstva životního prostředí, kde jsme se ve čtyřech pracovních skupinách zabývali tím, jak uchopit stanovování akceleračních zón v ČR. Nějaké možnosti a cesty jsme našli, nicméně je před námi ještě hodně práce, především na úrovni vlády a jednotlivých ministrů. Tohle z pozice samosprávy nemáme ve svých rukou a musíme počkat, jak se dohodnou ministerstva mezi sebou.

Tématem tohoto čísla Energetiky jsou také ZEVO, proto bych ráda otevřela i otázku energetického využití a likvidace odpadů. V Jihlavě se v minulosti projekt spalovny připravoval, ale skončil nezdarem. Objevil se na Vysočině nějaký nový projekt?

ZEVO představuje obrovskou investici a já nemám informace o tom, že by se do toho některé z měst v rámci Vysočiny chtělo pouštět. Tuto otázku ale řešíme intenzivně poslední tři roky. Rozhodli jsme se jít jinou cestou. Uzavřeli jsme strategická memoranda se SAKO Brno, Opatovicemi a Planou nad Lužnicí, kde jsou projekty již v přípravě. Všechny tři jsou to pro nás přirozeně spádové oblasti, takže budeme využívat jejich kapacity. Nedá se vyloučit, že by v kraji vznikla nějaká menší zařízení při stávajících podnicích, ale spíš předpokládám, že budou postavena na lokálním odpadovém hospodářství a nepůjde o tak velké investice.

Český svaz zaměstnavatelů v energetice má uzavřené s Krajem Vysočina memorandum o spolupráci při rozvoji středního odborného školství v oblasti energetiky. Jak se vám daří tuto oblast rozvíjet?

S pomocí dotačních programů jsme vybudovali v našich školách tři centra obnovitelných zdrojů – na Střední škole stavební v Jihlavě, Střední škole stavební v Třebíči a Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole Žďár nad Sázavou. Školy si pak samy pořizovaly softwarové vybavení a řadu doplňků pro výuku. V Třebíči mají dokonce vybudovaný ostrovní energetický systém, na kterém si zkouší vzdělávací a výzkumné projekty. Z pozice kraje se snažíme tyto systémy udržovat a rozvíjet. Vidíme například velký a dlouhodobě rostoucí zájem o specializovaný maturitní obor elektrotechnik – energetik v Třebíči. Pro příští školní rok jsme proto zvyšovali kapacitu o celou jednu třídu. Souvisí to nejen s demografickou křivkou, ale také s připravovaným projektem dostavby Jaderné elektrárny Dukovany. Víme, že lidé, kteří začali v Dukovanech pracovat po zahájení provozu, spějí do důchodového věku, takže je třeba, aby na to naše školství v těchto oborech pružně reagovalo. Je v našem zájmu mít dostatek energetiků na trhu, neboť jde o velmi perspektivní a dynamicky se měnící obor. Může z toho těžit celý kraj.

Posledním tématem, které bych chtěla otevřít, je vodíkové memorandum o spolupráci, které jste nedávno s partnery uzavřeli. Co si od něj slibujete?

Jsme úplně na začátku, hledáme cesty a příležitosti, jak vodík přivést na Vysočinu. Vidíme v něm také velký potenciál. Víme o celé řadě firem, které se rozhodly jít vodíkovou cestou, aby splnily cíle zelené transformace a udržely si konkurenceschopnost, typicky logistika, doprava. Chceme se proto zaměřit, stejně jako u ostatních inovativních programů, na praxi. Tedy hledat využití vodíku v praxi tak, abychom pomohli našim lokálním firmám udržet se na trzích, a ještě lépe otevřít jim cesty na evropské trhy, a samosprávám nastartovat transformaci k zelenému hospodářství. Výhledově může být vodík zajímavý i pro krajský úřad, protože už se na trhu objevují například vodíkové generátory, používané jako záložní zdroje u nemocnic. Například při výstavbě nového pavilonu geriatrie v jihlavské nemocnici už pracujeme s konceptem malé solární elektrárny, bateriového úložiště a zvažujeme i výrobu vodíku jako suroviny pro generátor.