Jihlava, 22. února 2022 - Pro žáky 9. tříd je při výběru střední školy důležitá hlavně dojezdová vzdálenost a zájem o obor, naopak zanedbatelný vliv na volbu školy má úspěšnost absolventů nebo její prostorové zázemí. Dojezdová vzdálenost je hlavní motivací k výběru školy také pro učitele, stejně jako dobré jméno školy. To jsou jen některé ze závěrů rozsáhlého dotazníkového šetření, které Kraj Vysočina realizoval na středních školách v regionu na konci ledna letošního roku. „Zvolili jsme formu elektronického dotazníku, který byl po předchozím souhlasu rozeslán na kontaktní e-mailové adresy žáků a učitelů. Do dotazníkového šetření se nakonec kromě tří soukromých škol rozhodly zapojit všechny ostatní organizace nabízející střední vzdělání na Vysočině,“ sdělil radní kraje pro oblast školství Jan Břížďala.

Sběr dat probíhal od 24. do 31. ledna 2022 a e-mailem bylo osloveno cekem 18 496 středoškoláků a 2 397 učitelů. Formulář nakonec vyplnilo 34,2 % oslovených středoškoláků, tedy 6 331 z nich. U učitelů byla návratnost podstatně vyšší, a to 58 %, formulář vyplnilo 1 391 pedagogů.

Žáci:

Z dotazníkového šetření kromě jiného vyplývá, že uchazeči si nejčastěji zjišťují informace o škole od žáků a absolventů dané školy, naproti tomu nejmenší vliv má prezentace školy v médiích. Nejčastějším důvodem pro změnu oboru a školy bývají nezájem o obor a nespokojenost s původní školou. Nejspokojenější s výběrem školy a oboru jsou podle průzkumu žáci dvouletých a tříletých oborů. Nejvíce jsou o správnosti volby svého oboru přesvědčení žáci učebního oboru truhlář a rovněž gymnazisté, naopak nejméně žáci oborů aranžér a cestovní ruch. Nezastupitelnou roli má pro středoškoláky třídní učitel(ka), kdy jejich důvěryhodnost přesahuje 73 %. Žáci hodnotí velice kladně spíše odbornou způsobilost učitelů než jejich pedagogické schopnosti. Největší slabiny spatřují v nedostatku aktivizujících forem výuky, inspirativnosti výuky a v omezené tvůrčí a produktivní atmosféře. Silnou stránkou škol jsou prostory, ve kterých se vyučuje, a materiální vybavení. Za slabé stránky považují středoškoláci malou nabídku volnočasových aktivit nebo nedostatek vhodných prostor, kde by mohli trávit čas mimo vyučování. Pokud však škola nabízí volnočasové aktivity, jsou žáky hodnoceny kladně.

Učitelé:

Motivaci učitelů pro výběr školy ve větší míře neovlivňuje vlastní absolutorium dané školy, ani znalost kolegů nebo prostorové zázemí školy. Přes 89 % učitelů by si nyní podle dotazníku opět zvolilo stejnou profesi, i když o jiném povolání přemýšlelo 36 % dotázaných a 21 % uvažovalo o změně školy. Časté úvahy o změně zaměstnání měli učitelé biologie, angličtiny a fyziky. Mezi ženami a muži nejsou významnější rozdíly ve spokojenosti. Pouze 4 % učitelů vyjádřilo, že se školou, kde působí, necítí žádnou sounáležitost. Ve většině škol je dobře vnímáno vedení školy. Učitelé vnímají jako silné stránky škol prostory pro výuku a materiální vybavení, naopak za slabou stránku považují přístup žáků.

Hlavní závěry:

• V Kraji Vysočina se neobjevuji výrazné meziokresní rozdíly v hodnocení klimatu ve školách a kvality výuky, spokojenosti žáků a učitelů

• Pro žáky i učitele je při výběru školy důležitá především dojezdová vzdálenost, nižší prioritu má její prostorové zázemí

• Každý třetí žák si při změně své studijní cesty vybere jiný obor na stejné škole, nezájem o obor je nejčastějším důvodem změny

• Nejdůležitější osobou pro žáky ve škole, ke komu mají důvěru, je třídní učitel(ka). V případě učitelů to je pak vedení školy

• Při hodnocení kvality výuky je nejvíce akcentována odborná úroveň, nedostatečné jsou aktivizující formy výuky a její inspirativnost

• U škol jsou pozitivně hodnoceny prostory pro výuku, avšak nedostatkem je absence prostor pro pobyt žáků mimo vyučování

• Kladné hodnocení získávají volnočasové aktivity, avšak jejich nabídka je často na školách limitována

• Nižší důvěryhodnost ze strany žáků i učitelů mají školní poradenská pracoviště, dobré hodnocení pak mají školská poradenská zařízení

• Učitelé mezi největší slabé stránky řadí přístup žáků, ti pak vnímají jako problém nedostatečnou tvůrčí atmosféru ve výuce

• Žáci i učitelé shodně vnímají vedení školy. Potvrzuje se vysoká korelace mezi ochotou a schopností řešit problémy a vnímáním vedení školy.

„Na obsahu i struktuře dotazníkového šetření jsme spolupracovali se zástupci České školní inspekce, Národního pedagogického institutu či příspěvkové organizace Vysočina Education. Společně se budeme dále podrobněji zabývat konkrétními zjištěními a do strategických a projektových záměrů kraje navrhneme konkrétní opatření, jak výsledky šetření reflektovat. To byl jeden z hlavních motivů, proč jsme se do sběru dat od žáků a učitelů pouštěli,“ doplňuje krajský radní Jan Břížďala. Ředitelé zapojených škol dostanou výsledný report, ve kterém zjistí, jak dopadla jejich škola v porovnání s průměrnými výsledky ostatních zapojených škol.

Zdroj: TZ Kraje Vysočina