Jihlava, 23. března 2021 - „Včera přibylo nejméně nakažených za poslední měsíc. Vláda probere úpravu opatření.“ Titulek vyvolává naději, ale neříká téměř nic. S tímto i podobnými názvy novinových článků se pravidelně setkáváme více než rok, ale pro pravý význam je třeba informace dešifrovat. Novinařina se změnila a namísto relevantních informací rozhodují o čtivosti článků senzace a lákavé titulky. Jak se vyznat v novinových článcích o Covidu a rozumět jim, přiblížil jihlavský zastupitel a doktorand na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické Vojtěch Prchal.
Z hlediska života občana České republiky, kterého ovlivňují vládní opatření, není nutné znát detailně celý model PES a všechny proměnné, které do něj vstupují - ty jsou důležité pro politiky a expertní týmy, kteří na jejich základě rozhodují. Pro zjednodušení a základní porozumění stačí vnímat počet nově nakažených a počet provedených testů. Obecně se dá při troše představivosti říct, že pokud klesá počet nově nakažených a zároveň se stále dostatečně testuje, je tu velká šance, že se situace výrazně zlepší. Když bude méně nakažených, bude i méně hospitalizovaných a méně zemřelých - vše za předpokladu, že se daří nakažené případy odhalovat právě pomocí testování.
Nenechte se zastrašit ani opít rohlíkem
Novinové články mají za cíl spíše zaujmout čtenáře, než předat informace. Pravidelně po celou dobu koronavirové existence v ČR se setkáváme s informacemi typu: „V pátek bylo prokázáno 14 967 nakažených a v neděli jen 3 291 - to je o 700 méně, než před týdnem.“ Porovnávání dnů v týdnu je matoucí, a to obzvláště s víkendovými dny, během kterých se výrazně méně testuje, tedy odhalí se méně pozitivních výsledků. Porovnávání nově nakažených mezi dvěma stejnými dny (např. po sobě jdoucí neděle) může mít vypovídající hodnotu, ale pouze za předpokladu, že počet provedených testů byl v obou dnech stejný nebo podobný. Porovnávat mezi sebou jednotlivé dny dává smysl pouze, pokud v nich bylo provedeno podobné množství testů.
Vhodným měřítkem pro zjištění aktuální situace a porovnání s dosavadním vývojem může být tzv. sedmidenní přírůstek – tedy celkový počet nakažených v jednom týdnu od pondělí do neděle. Tento ukazatel zahrnuje všechny dny, tedy i ty, ve kterých se méně testuje a poskytuje lépe vypovídající informace o průběhu nemoci. Graficky je možné vidět vývoj v čase na grafu pod textem, ve kterém jsou po týdnech od konce července 2020 oranžově zobrazeny uskutečněné testy a modře počty nakažených.
<embed alt="Graf 1" embedtype="image" format="left" id="4611" />
Zajímavé je také, že průběh modrých a oranžových sloupečků je velmi podobný, což naznačuje, že čím více se testuje, tím více je nakažených. To se může zdát normální, a také by bylo, kdyby byl stejný poměr nakažených (např. při 10 000 testech se odhalí 1 000 pozitivních případů a při navýšení testování na 20 000 se odhalí 2 000 pozitivních případů) – míra pozitivních testů je v obou případech 10 % - tedy každý desátý test pozitivní.
V tomto stavu byla Česká republika naposledy v týdnu mezi 14. a 20. 9. 2020, od té doby míra pozitivních testů neklesla pod 21% a na konci února 2021 se vyhoupla až ke 44 % hranici. Aktuálně tedy v polovině března je pozitivita testů stále velmi vysoká okolo 35%. Nicméně se zdá, že by mohla dosáhnout lokálního maxima a postupně klesat. Můžeme doufat, že k tomu dojde jednak navýšením testování a také sníženým počtem nakažených současně, což by cestu k návratu k původnímu stavu výrazně urychlilo.
<embed alt="Graf 2" embedtype="image" format="left" id="4612" />
Jsme na dobré cestě
Data o současné pandemii jsou na denní bázi zveřejňována Ministerstvem zdravotnictví, nicméně i nad nimi zůstává viset několik otazníků. Není jasné, kolik pozitivních případů uniká testování (lidé, kteří byli/jsou pozitivní, ale není to evidováno), u kolika osob byl pozitivní test prokázán vícekrát, a jaká je spolehlivost testů, protože obzvláště u antigenních testů, kterých se v ČR vykonává nejvíce, je známá nižší citlivost - dle státního zdravotního ústavu mezi 81 % – 98 %.
Antigenní testy navíc odhalují pozitivitu až ve chvíli, když je člověk na vrcholu infekčnosti. I přes to, že se v boji s koronavirem posouváme o mílové kroky, stále není jasné, kdy dojde k rozvolňování aktuálních vládních opatření a kdy se podaří boj s nemocí dostat zcela pod kontrolu. Dostupná statistická data o průběhu nemoci jsou mnohem obsáhlejší, ale na základě aktuálních počtů nově nakažených a provedených testů se zdá, že se situace pomalu obrací k lepšímu a nadějí nám mohou být blížící se letní měsíce, ve kterých v loňském roce došlo k výraznému zlepšení situace.