„V Česku máme dlouhodobý problém s velkými poli a s vysokou mírou zornění, která dosahuje asi 71 % zemědělské půdy. Orná půda tedy pokrývá asi třetinu našeho území. Její často velkoplošné obdělávání přispívá ke splachům půdy, suchu i k poklesu biodiverzity, “ komentoval Daďourek. Piráti proto podporují zvýšení podílu krajinných prvků, travnatých porostů a pastvin, které by půdu lépe chránily před erozí a pomohly obnovit zdraví krajiny.
Důležitým bodem bylo také posílení biodiverzity. Rozmanitost druhů rostlin a živočichů podporuje nejen zdravou krajinu, ale také zamezuje nadměrnému přemnožení škůdců, jako byl například kůrovec. V souvislosti s rostoucími teplotami je nutné připravit krajinu na příchod nových druhů chorob a škůdců. Právě větší množství různých ploch a biotopů s bohatstvím druhů rostlin a živočichů může pomoci zvládat důsledky klimatické změny.
Milan zdůrazňoval význam správné údržby krajinných prvků, jako jsou meze, tůně, skalky nebo drobné vodoteče, které přispívají k ekologické rovnováze krajiny, aniž by byly využívány k zemědělské produkci. Zemědělci se však často zdráhají tyto prvky jakkoliv udržovat, protože se obávají sankcí za jejich poškození. Pojem „poškození“ je totiž široký a nebylo jasné co v jejich ploše zemědělci smějí. Milan proto připravil legislativní návrh, který tuto situaci řeší a podporuje běžnou údržbu i vznik nových krajinných prvků. Návrh má podporu ministra a očekává se jeho schválení.
Zásadní je dále otázka evidence krajinných prvků. „Evropské studie ukazují, že krajinné prvky tvoří v Česku asi 4,7 % plochy, zatímco v evidenci je vedeno pouze 0,3 %. Tento nesoulad způsobuje frustraci mezi zemědělci, kteří na krajinné prvky nemohou získat platby, i když jim hrozí pokuty za jejich poškození. Tato situace vede k nedůvěře a neochotě zemědělců vytvářet nové neprodukční plochy. To je třeba zlepšit, aby se zemědělci těchto prvků nebáli,“ komentuje problematiku Daďourek.