Milan Daďourek - Co si myslím o opatřeních nového nouzového stavu?

Milan Daďourek - Co si myslím o opatřeních nového nouzového stavu?

Počítky, 27. února 2021 - Nevím, co si člověk může myslet. Já jim příliš nerozumím. Nechápu, proč saháme k dalším omezením pohybu lidí, dalšímu omezování obchodů a služeb, ale v nařízeních nenajdeme průmyslové podniky. Není jim přikázáno testovat, nejsou žádná omezení. V provozu mohou zůstat i obrovská nákupní centra, kde budou lidé přecházet mezi několika málo otevřenými obchody. Naopak vláda zavírá školky a vyhání malé děti ze škol. Ztěžuje život zejména těm nejslabším - rodinám s dětmi, zvláště samoživitelům a samoživitelkám, živnostníkům, malým obchodům.

Vláda by měla vyhodnotit účinnost opatření, která si na nás už rok odzkušuje. Neměla by se tvářit, že každé zúžení opatření je rozvolňování. A není pravda, že čím více omezení, tím lépe bojujeme s epidemií. Některá opatření postup epidemie nezpomalují, některá ho mohou dokonce urychlovat. Před nedávnem například vláda uznala, že omezení úřední doby na úřadech přispívalo ke shlukování lidí. Podobně ale může působit i uzavření maloobchodů, které nás všechny žene do několika málo supermarketů, kde všichni osaháváme stejné vozíky, dveře a madla. Otevření malých obchodů, kde je mnohem více personálu na jednotlivého zákazníka než v nákupních halách, by možná omezilo koncentrování lidí a tedy i přenos nákazy. Motivace provozovatelů malých obchodů postarat se o bezpečí svých zákazníků i prodavačů by byla velmi vysoká.

Hodnocení vládních opatření by se nemělo omezovat pouze na přínosy a náklady z hlediska epidemie a ekonomiky. Je třeba zabývat se i dalšími dopady:

  • množství lidí ztrácí svůj sociální status, část upadá do existenčních potíží;

  • narůstá výskyt a intenzita psychických problémů, postupuje sociální deprivace;

  • lidé ztrácejí profesní vazby, upadá osobní rozvoj i schopnosti;

  • celá generace se bude potýkat s důsledky omezeného přístupu ke vzdělání;

a to vše má dopad na kvalitu i délku života.

Doufal jsem zejména, že vláda zajistí dostatek testů a přikáže velkým zaměstnavatelům zavřít provoz, pokud nebudou provádět pravidelné testování. Že budeme mít všichni bezproblémový přístup k ochranným pomůckám i testům a dostatek informací o šíření variant viru a jejich přenosu. Že provede organizační opatření k urychlení postupu vakcinace, zejména u učitelů.

Zdá se, že vláda dává přednost průmyslu před svobodami a právy lidí, i před vzděláváním dětí a studentů. Z jakéhosi bratrství k velkým podnikům omezuje především jednotlivé občany. Takzvaný tvrdý lock-down je tvrdý hlavně tím, jak tvrdě dopadá na běžné lidi: nikam nechoďte, nic nedělejte, jen vydělávejte na daně. Postarejte se sami o svoje děti, postarejte se o seniory, na které stát nastražil nepřívětivý registrační systém. Poshánějte si respirátory, sežeňte si testy, pokud je potřebujete, a hlavně se nikde moc nemotejte. Naučte se šít dětské oblečení, a pokud nemáte ševcovskou dílnu, choďte bosi. Místo šití roušek se můžete bavit domáckou výrobou dětských hraček.

Měli bychom se zamyslet, jak změnit fungování naší společnosti ve světě, jehož součástí se stal koronavirus, namísto očekávání nějakého zázračného vítězství. Od vlády dobré vedení bohužel očekávat nemůžeme. Bojím se, abychom si nezvykli na to, že nám stát říká, jako dětem, do kdy a kde můžeme být venku; že zakazuje našim dětem vzdělání, omezuje bohoslužby a hlídá své občany armádou. Vzpomeňme, že ignorováním lidských práv, nebo jejich potlačováním v zájmu státu, se vyznačují totality. Stát nemá kontrolovat každý krok občanů a chrlit zákazy a příkazy. Má zajistit, aby občané měli potřebné informace a pomůcky, zabezpečit testování a vyhodnocování a možnost se chránit sami. Nouzový stav je prostředek pro krátkodobou rychlou reakci na nenadálé ohrožení. V naší zemi se příliš nepovedl. Přesto je třeba směřovat k pravidlům dlouhodobého, spravedlivého a právního fungování.

Po půlroce poměrně marného snažení se obávám, že lidé nemají příliš důvodů věřit, že další omezení najednou zaberou. Možná lock-down pomůže, možná ne, ale hlavní potíží zůstává neschopnost vlády myslet alespoň dva týdny dopředu. Z rétoriky premiéra je ovšem jasné, že vinu dává zlobivým občanům, kteří neposlouchají hodnou vládu. Já to tak nevidím.


KONTAKT PRO NOVINÁŘE

Jiří Svoboda, 724 235 840, jiri.svoboda.hb@pirati.cz

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

  Piráti a Starostové
 

CHCI VĚDĚT VÍCE