Jihlava, 15. listopadu 2021 - V posledních letech čím dál tím více v pedagogické veřejnosti rezonuje téma nutnosti systematické podpory začínajících učitelů. Jedním z hlavních důvodů, kromě zvyšování jejich odborných kompetencí, je prevence odchodu nováčků mezi učiteli ze školství k jiným profesím. Možná k profesím, kde je spravedlivější mzdové ohodnocení, vyšší společenská prestiž či nižší duševní zátěž.

V některých školách mají nastavený plán uvádění učitelů. Jedná se o plán činností alespoň na jeden školní rok, ale doporučené adaptační období lze rozšířit na dva roky. Je v něm stanoveno, jaké činnosti, v jakém časovém úseku je nutné vykonat, a to již před samotným nástupem učitele do školy. Např. v rámci přípravného týdne je učitel ředitelem seznámen se zásadami bezpečnosti práce, v průběhu prvního školního týdne se od uvádějícího učitele dozví, jak se vyplňuje elektronická třídní kniha, v průběhu září mu školní speciální pedagog vysvětlí, jak zpracovávat a realizovat individuální vzdělávací plány apod. Plán aktivit se nezaměřuje pouze na organizační oblast, ale také na metodickou. Čili jak pracovat s konkrétními třídami, s konkrétními žáky. K rozvoji v této oblasti a hodnocení dosažených pokroků začínajícího učitele jsou využívány konzultace příprav na výuku, návštěvy v hodinách či hodnotící rozhovory.

Vše, co popisuji, je stav v „běžném“ školním roce. Ale jak podpořit začínající pedagogy v nejistém období, kdy nevíme, zda nepřijde plošné uzavření škol, uzavření jednotlivých tříd, uložení karantény konkrétním žákům a pracovníkům školy? Výhodu mají školy, kde je již nastaven systém plánu uvádění. Tyto plány je možné poměrně snadno modifikovat do podoby, která odpovídá aktuální situaci. Např. stanovené oblasti lze řešit online. Výhodou plánu také je, že se v hektické době nezapomene na žádnou z potřebných oblastí, se kterými má být začínající učitel seznámen.

Potíž vidím ve školách, které žádný systém uvádění nemají. Uvádění probíhá nesystematicky, nahodile, čeká se na zájem samotného nováčka bez výrazné aktivity vedení školy, což obsahuje absenci ustanovení uvádějícího učitele. Když v takové škole nastane nestandartní situace, kterou zcela distanční či hybridní výuka je, začínající učitel může být ponechán bez nutné podpory. A tímto vzrůstá riziko jeho pedagogického selhání, potažmo dokonce již zmíněného brzkého odchodu ze školství.