Jedním z příkladů je pozměňovací návrh veterinárního zákona, který ruší zastaralou povinnost vytvářet pohotovostní plán. Tato povinnost pochází z 90. let a už dlouho postrádá smysl. Návrh, který má podporu všech koaličních stran, se dotkne každého chovatele a přinese výrazné snížení byrokracie.

Je to jeden z konkrétních kroků směrem k méně zatěžujícímu přístupu k zemědělským podnikům. Podobná změna se týká havarijních plánů, které vyžaduje vodní zákon. V současnosti musí každý, kdo pracuje s látkami, jež mohou potenciálně kontaminovat vodní toky, zpracovávat havarijní plán. Tato povinnost se vztahuje na všechny, kdo nakládají s více než dvěma tunami těchto látek, přičemž závadné látky zahrnují téměř vše, například hnůj. Teoreticky by měl mít tento plán téměř každý zemědělec, i chovatel jedné krávy, a nově ho navíc vkládat elektronicky do systému ISPOP.“ vysvětluje Daďourek.

Podle údajů České inspekce životního prostředí se zemědělskou činností souvisela necelá 4% všech havárií. Podle předběžné dohody s Ministerstvem životního prostředí by se limity pro povinnost zpracování havarijního plánu měly zvýšit u statkových hnojiv, tedy zejména hnoje. To by mělo usnadnit situaci chovatelům menšího množství zvířat. Přestože tato změna zatím není plně implementována, vyhláška je ve fázi příprav a očekává se její brzké dokončení.

Další významnou iniciativou, na které Milan pracoval, je reforma sankčního systému. „Stávající pravidla jsou často velmi přísná. Například zemědělec, který omylem rozorá třeba 0,15 hektaru trávy, je potrestán sankcí na dotacích ve výši 50 % základní ekoplatby. To může znamenat i stovky tisíc. To působí nespravedlivě - zejména když se jedná jen o neúmyslné pochybení nebo administrativní chybu. Je potřeba, aby sankční systém byl přiměřenější.“ uzavírá Daďourek.

Změny, které Milan inicioval v souladu s Pirátským programem představují významný krok směrem k modernizaci a zjednodušení legislativy, která má usnadnit život zemědělcům a chovatelům.