Hanka bydlí v Jihlavě a původní profesí je všeobecná sestra. Skrze následné studium na vysoké škole a pozdější zaměstnání se však dostala k tematice životního prostředí a urbanismu. V tomto rozhovoru si přiblížíme její životní dráhu a rozebereme, jaká řešení Piráti navrhují pro dopravu na Vysočině.
Ahoj Hanko, poprosím tě o krátké představení. Jak ses dostala k tematice životního prostředí a urbanismu?
Sice mám vystudovaný humanitní obor v podobě všeobecné sestry, ale už od základky mne bavila spíš matematika a fyzika. Oblibu v technické obory jsem zřejmě zdědila po tátovi, který mi bohužel v roce, kdy jsem maturovala, umřel. A já si potřebovala od zdravotnictví na chvíli odpočinout. Současně jsem chtěla jít dál studovat. Podala jsem si přihlášku na Mendelovu univerzitu v Brně a vzali mne.
„Já politiku nevyhledávala, ona si mne našla sama."
Je něco, co tě na této kariéře přitahovalo?
I když jsem si podrobně prostudovala, co se na mém oboru Pozemkové úpravy, ochrana a využití půdního fondu bude učit, nedokázala jsem si představit, do jak velké šíře záběru můj obor půjde. Dodnes si ale vybavuji, jak jsem si už v létě, před nastoupením do školy, půjčila v knihovně knížku manželů Meadows o Překročení mezí, která se týkala klimatických prognóz. A naprosto mne to uchvátilo.
V průběhu studia jsem se dostávala k dalším informacím a nejvíc mne asi bavila vodařina. Učili jsme se navrhovat rybníky, revitalizovat koryta narovnaných toků, k tomu nějaké výsadby a navrhování polních cest. Bavila mne ale také geologie a půdoznalství a vlastně až na výšce jsem pochopila chemii. Měla štěstí na učitele, mnozí mne uměli nadchnout, věci vysvětlit a já jen ty informace přijímala a propojovaly se mi.
To propojování různých dat a informací jsem si přenesla i do praxe, když navrhuji stezky pro pěší a cyklisty, výsadby, nebo se snažím zadržet vodu v krajině pomocí drobných zásahů.
Co tě přivedlo k politice a Pirátům?
Já politiku nevyhledávala, ona si mne našla sama. Narodila jsem se v Brně-Tuřanech a v roce 2011 se připravoval nový územní Plán Brna a krajské Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Naši městskou část čítající asi 5 000 obyvatel bylo v plánu obestavět 850 ha průmyslu v podobě překladištních hal na úrodné půdě a mne se to nelíbilo. Nebyla jsem jediná. Založili jsme s přáteli spolek a začali se bránit. Ten boj jsme vyhráli. A já cílila, že chci dál být aktivní v naší městské části a začala jsem se starat o zanedbané chráněné území Holásecká jezera. Lidem u nás se líbilo to, co dělám a podporovali mne a chtěli, abych kandidovala. A já ty volby v roce 2014 vyhrála.
V tom roce 2014 jsem začala spolupracovat s Piráty v rámci společné kandidátky Žít Brno s podporou Pirátů, což byla kandidátka do Zastupitelstva města Brna. Tam jsme také uspěli a mohli například zrealizovat pilotní projekt zabydlování lidí bez domova Housing first, nebo Rapid rehousing. To měli na starosti kolegové a dodnes jsem na ně hrdá, projekt se osvědčil a převzala jej mnohá města. Třeba i Jihlava.
Doprava na Vysočině
Je Vysočina něčím geograficky specifická?
Obecně Česká republika je velmi zajímavá. Na malém území se toho událo tolik. Teď se bavím o geologii, která Česko dělí na dva celky – Český masiv jako pozůstatek variského vrásnění a Karpatská soustava, kterou ovlivnilo období vzniku Alp (geologové prominou velmi zobecněné vysvětlení). Geologie pak měla vliv na geomorfologii, tedy to, jak vypadá terén a jak je dostupný. A to se dostáváme do vzniku prvních osídlení. Takže ano, Vysočina je velmi specifická, má hornaté části na severu – Žďársko, Novoměstsko, stejně jako rozhledlé nížiny – Jaroměřicko, Moravskobudějovicko a pak oblast mezi tím. 😊
„Přicházíme s tím, že je potřeba zlepšit informování o veřejné dopravě Vysočiny... Jsou to zdánlivé drobnosti, ale veřejná doprava vždy stojí na SPOLEHLIVOSTI."
Jak to ovlivňuje dopravu? Je Vysočina pouze regionem řidičů automobilů?
Když to vztáhnu k dopravě, řada obcí díky té geomorfologii není navzájem propojená silnicemi. Je tak mnohem obtížnější obce obsloužit veřejnou dopravou tak, aby byly spoje časté. To poznáte například při výluce nebo nehodě na trati Třebíč – Jihlava. Obsloužit obce po obou březích Jihlavy bez toho, aby se autobus třeba vracel, je téměř nemožné.
Takže pokud bydlíte na Vysočině v nějaké menší obci, je téměř nezbytné mít osobní automobil. Potřebujete jet nakoupit potraviny, zajet si k lékaři, dítě dopravit do školy.
Jakou roli by měl hrát kraj v dopravě? Může pomoci i jinak než jen stavbou a správou silnic?
Role krajů jsou v našich podmínkách klíčové, neboť jsou jedněmi z objednatelů veřejné dopravy (krom státu a případně měst). Na úrovni kraje se tvoří to, jaká sídla, v jakých trasách a jakých časech bude obsluhovat. Já jsem velmi častou uživatelkou veřejné dopravy, prakticky denně sbírám poznatky a v rámci Komise dopravy Rady kraje Vysočiny přináším poznatky na zlepšení.
Co navrhují Piráti pro zlepšení dopravy na Vysočině? Jakou roli by podle Pirátů měla mít veřejná doprava?
Přicházíme s tím, že je potřeba zlepšit informování o veřejné dopravě Vysočiny. Například se člověk nedozví nic o garantovaných spojích ani o systému, odkud kam jednotlivé spoje jezdí. To chceme změnit v první řadě. Jsou to zdánlivé drobnosti, ale veřejná doprava vždy stojí na SPOLEHLIVOSTI. Pokud cítí člověk nejistotu, veřejnou dopravu využívat nebude. Dále je třeba vyhodnocovat návaznosti a funkčnost systému a na základě dat systém vylepšovat. V neposlední řadě je třeba zapracovat na lepším napojení i do některých měst sousedních krajů.
„Politiku jsem vždy brala jako službu veřejnosti."
Hodně mluvíš o cyklistice jako o formě regulérní dopravy, nejen jako koníčku ve volném čase. Je možné si ji tak představit i mimo města v regionu, jako je ten náš?
Samozřejmě. S rozvojem elektrokol přestala být doprava jen rekreační záležitostí. Kolo vzniklo jako dopravní prostředek a trendy naznačují, že je poptávka po rychlé dopravě například do zaměstnání, ale třeba i spádových škol. Máme v plánu na krajské úrovni cyklokoncepci, která nám zodpoví směry, kterými se máme vydat. Na stole tak nové vedení kraje bude mít prioritizované směry a bude možnost sáhnout na dotační zdroje. Byla by tak šance odlehčit menším městům a obcím.
Na závěr se tě zeptám, jaká je tvá nejoblíbenější forma dopravy a zda máš nějaká slova k voličům?
Jako krajinná projektantka miluji pěší chůzi, kdy mám možnost sledovat okolní krajinu a doslova si ji vychutnat. A že na Vysočině je co sledovat. Současně mi v hlavě běží obraz, co všechno by se dalo v krajině dělat jinak a občas podnítím nějakou iniciativu, která vede ke změnám. Mí přátelé mi říkají, že umím být inspirující.
Co bych vzkázala voličům? Protože jsem se na Vysočinu provdala a řada lidí mne nezná, dovolím si sdílet můj přístup k politice. Politiku jsem vždy brala jako službu veřejnosti a jsem vždy nakloněna diskusi a zajímavým podnětům, které si často osvojuji a mám snahu hledat řešení, a tak lidem pomoct, třeba zlepšit prostředí, ve kterém žijeme. Budu ráda, pokud přijdete 20. a 21. 9. k volbám a zvážíte nám dát hlas.