Jihlava, 14. května 2021 - 5. blok, elektromobilita, emisní povolenky, úložiště jaderného odpadu, ale i sokoli stěhovaví a „jaderná“ vinice. Taková byla moje první oficiální návštěva v elektrárně Dukovany.
Ve středu 12. května jsem vyrazila společně s hejtmanem Kraje Vysočina Vítězslavem Schrekem směr jaderná elektrárna Dukovany. Naposledy jsem tu byla se střední školou na výletě, ale tentokrát mě čekala návštěva oficiální. A také setkání s Danou Drábovou. A na to jsem se těšila v pravdě nejvíc.
<embed alt="Hana Hajnová – reportáž z první oficiální návštěvy elektrárny Dukovany" embedtype="image" format="left" id="4261" />
Po prezentaci o fungování EDU, přijatých bezpečnostních opatřeních po havárii ve Fukušimě a výhledech do budoucna jsme se pustili do debaty jak s paní Drábovou, tak panem ředitelem Havlínem. Ten je ve své funkci od loňského roku a elektrárnu zná jako svoje boty, začínal tady jako operátor. Bavili jsme se samozřejmě o otázkách dostavby pátého bloku, že to vlastně není tak úplně „dostavba“ jako spíše stavba úplně nové elektrárny, proč je důležité zaměřit se na nový blok právě v Dukovanech, jaké technické parametry jsou opravdu ty určující pro chystaný tendr i jak zvládly Dalešice nedávné suché roky. Debata nás zavedla i k emisním povolenkám, růstu jejich cen do astronomických výšin, která může ukončit výrobu elektřiny z uhlí dříve, než si možná představujeme. A s tím pak vyvstává otázka, z čeho tedy elektřinu vyrábět. Energie z obnovitelných zdrojů naráží na limity skladování, země bez jádra a uhlí staví svou energetickou síť na ruském plynu a do přenosové soustavy plánujeme připojovat čím dál více elektromobilů. Technologický pokrok jde přitom v některých oblastech poměrně rychle kupředu, ale v těch klíčových spíše stagnuje. Když si to zkombinujete s přístupem našich vládních představitelů, je to témat a témat k dalším debatám.
Dana Drábová se mě ptala na úložiště jaderného odpadu, tedy to plánované hlubinné. Seznámila jsem jí s aktuálním postojem krajské samosprávy a s naší komunikační platformou se zástupci obou lokalit na Vysočině (Čeřínek a Budišovsko), kde se snažíme společně koordinovat postup vůči státním orgánům. Paní Drábová mi potvrdila, že plánovaná dostavba pátého bloku není nijak podmíněna výstavbou hlubinného úložiště a že i ona sama se opakovaně snaží tento mýtus vyvracet. A zároveň mi nabídla, že pokud o to budeme stát, ráda na některé z jednání krajské platformy osobně přijede.
Potom jsme se vydali do areálu samotné elektrárny. Přísná bezpečnostní opatření a pánové z ostrahy nás doprovázeli na každém kroku. S panem hejtmanem jsme měli možnost být u předání nové cisternové automobilové stříkačky jednotce hasičů, která sice primárně slouží v elektrárně, ale už několik let je i součástí integrovaného záchranného systému Kraje Vysočina. Prohlédli jsme si sklad použitého jaderného paliva a jednu ze strojoven. A také jsme mohli na vlastní oči vidět, že se v areálu elektrárny dobře daří divoké zvěři. Před skladem použitého paliva si nás zvědavě prohlížela rodinka zajíce polního a pan ředitel se pochlubil, že na 125metrů vysoké chladící věže umístili hnízdící budky pro sokoli stěhovavé, kteří přesně před rokem vyvedli na svět svoje první mláďata. V letošním roce pak mohli nejen ornitologové sledovat souboj o hnízdo mezi sokolem a rarohem (více např. zde).
<embed alt="Hana Hajnová – reportáž z první oficiální návštěvy elektrárny Dukovany" embedtype="image" format="left" id="4262" />
Na jižním svahu pod elektrárnou byla loni také vysazena vinice s celkem 2040 hlavami vinné révy odrůd Savignon a Ryzlink rýnský. A já už se těším, až se mi ta velká spousta informací rozleží v hlavě a budu se moci do elektrárny podívat znovu. Ať už třeba na vinobraní nebo na primární okruh při některé z plánovaných odstávek reaktorů.