Jihlava, 5. října 2022 - Všichni už víme, že je potřeba v kontextu změny klimatu zvýšit naše úsilí efektivně chránit přírodu. Méně se ale už mluví o její obnově. Zdravá krajina pro nás čistí vzduch, filtruje vodu, zabraňuje extrémním povodním a požárům, a slouží dokonce i jako nejlepší a nejlevnější technologie pro ukládání uhlíku, jakou máme k dispozici. Stav evropské přírody je ale znepokojivý, ve špatném stavu se nachází více než 81 % přírodních lokalit. Obnova přírody je proto klíčová, i když často neviditelná činnost. Z Evropské unie jsou za tímto účelem k dispozici značné finanční prostředky. Jak konkrétně mohou tyto prostředky pomáhat? To nám přiblížila Hana Hajnová, pirátská náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje v lokalitě přírodní rezervace Prameniště Jankovského potoka.

Jaké prostředky od EU má Kraj Vysočina k dispozici na obnovu přírody? Jakým způsobem je nejčastěji používáte a jaké projekty jste tímto způsobem podpořili?

Jako krajská samospráva nejčastěji využíváme evropské prostředky z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP), případně přeshraničních programů INTERREG a pomocí nich se snažíme postupně obnovovat různé lokality v regionu od přírodních rezervací, vodních nádrží až po parky v areálech našich příspěvkových organizací. Za poslední čtyři roky jsme takto realizovali přes 50 projektů za více než 90 milionů korun. Najdete mezi nimi jak menší projekty v řádu statisíců korun, jako byly např. projekty dokončení implementace soustavy Natura 2000 (namátkou Údolí Oslavy, Niva Doubravy, Jankovský potok a další), tak i projekty větší jako je například revitalizace evropsky významné lokality Hodíškovský rybník na Žďársku za necelých 10 milionů korun, který je ze 100% kryt dotací.

Nacházíme se v Přírodní rezervaci Prameniště Jankovského potoka, kde jste podporu z EU využili. Provedete nás tím, jak takový proces funguje?

V této lokalitě začalo docházet ke snižování hladiny spodní vody v prostoru mokřadu a celkovému vysychání území. V minulosti tu bylo vybudováno několik průtočných tůní, které se přirozeným vývojem zanesly a pro zachování zdejší biodiverzity tak bylo nutné rozšířit mokřadní plochy a lokalitu celkově prosvětlit.

Proto krajský úřad připravil ve spolupráci s odborníky projekt na realizaci osmi neprůtočných tůní, které zajistí zadržení vody v lokalitě, a tím podpoří příznivý vývoj mokřadního ekosystému. Využili jsme při tom příležitosti operačního programu, do kterého jsme připravili žádost a po jejím schválení se pustili do samotné realizace. Kromě tůní se postavila i protierozní mez, došlo k částečnému odstranění dřevin a pokosení mokřadní louky. Díky tomu se v této lokalitě podaří udržet chráněné druhy rostlin i zvířat jako např. ostřici plstnaplodou nebo strnada lučního.

V čem vidíte největší výhody využívání prostředků z EU? A v čem naopak překážky? Dokážete si představit změnu, která by Vám tento proces usnadnila?

Výhodou je zejména možnost realizovat projekty, na které by se v konkurenci dalších záměrů a potřeb samosprávy nedostávaly vždy prostředky nebo by jejich realizace byla plánovaná v delších časových horizontech. Obecně lze říci, že evropské prostředky jsou pro nás ekonomickým přínosem, který výrazně pomáhá rozvoji jednotlivých regionů a přináší občanům kvalitnější infrastrukturu, služby nebo právě lepší životní prostředí. Samozřejmě pokud jsou správně tyto prostředky zacíleny a řeší skutečné potřeby daného území nebo jeho obyvatel.

Co se změn týče, tak ty vnímám více v souvislosti s budoucími roky, kdy kohezní fondy splní svůj účel a pomohou regionům v ČR dosáhnout evropského průměru HDP a nebudou již v takové míře v Česku k dispozici. Již dnes bychom proto měli přemýšlet a učit se od ostatních evropských států využívat další finanční zdroje, například rámcové programy nebo unijní programu typu LIFE ve větší míře než je tomu dnes.

Připravuje se nový zákon o obnově přírody, který stanoví v této oblasti další cíle. Například v rámci víceletého finančního rámce budou k dispozici finanční prostředky EU na podporu biologické rozmanitosti ve výši přibližně 100 miliard eur. Máte v této souvislosti naplánované ve vašem regionu další projekty?

Přípravu nového zákona o obnově přírody velmi vítáme, i v rámci krajské dotační politiky se snažíme na tyto typy projektů více soustředit a podporovat je. Z komunikace s aktéry v území vidím, že zájem o realizaci projektů v oblasti ochrany přírody a biodiverzity je nejen v řadách samospráv, ale i u spolků, které již dnes na mnoha místech čistě dobrovolnicky pečují nebo obnovují krajinné prvky, kosí rašelinné loučky, budují tůně. Kraj Vysočina má pak ve svém zásobníku aktuálně zhruba 25 projektů za více než 140 milionů korun, které připravuje k realizaci v nejbližších letech. Jsou mezi nimi obnovy skalních a stepních biotopů, revitalizace malých vodních nádrží a rybníků, opatření na podporu biotopů rašelinišť a mokřadů, zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a další. Takže pokud bude možnost na tyto projekty získat další finanční zdroje, určitě je využijeme a třeba stávající portfolio připravovaných projektů díky tomu rozšíříme.