7. května 2020, Jihlava – V dubnu pokračoval nouzový stav. Kancelář v Jihlavě byla uzavřena stejně jako naše Pirátské centrum. Naše týmy pracovaly dál pouze na dálku a celá Sněmovna fungovala ve velmi omezeném režimu. Hlavní náplní všech se stala především koronavirová krize.

Po Sněmovně vláda potřebovala schválit několik zákonů v legislativní nouzi. Legislativní nouzi si schvaluje Sněmovna a umožňuje ji pak projednat předložené vládní zákony v ultra rychlém režimu. Cílem těchto zákonů bylo zamezit celospolečenskému kolapsu. Ovšem k dokonalosti tomu všemu mnohé chybělo. Od března jsme například upozorňovali, že vláda opomenula zhruba 150 tisíc lidí pracujících na dohodu, kteří nedostali žádnou pomoc. 42 dní trvalo, než jsme vládu přesvědčili, že by měli získat nárok alespoň na ošetřovné.

Vláda též musela žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. To není jen tak, držet republiku zkrátka. Pochopení jsme pro to měli, ale s postupem času bylo třeba se ptát. Jak dlouho? Podle čeho se budeme rozhodovat? Máme nějaký plán? Scénáře? Modely? Vláda nám žádná data nebyla ochotna dát a nebyla ani ochotna přijmout logické požadavky. Nakonec jsme jim naservírovali na podnose vlastní plán na řešení koronavirové krize – Budoucnost řešíme teď. Tak snad se tím aspoň inspirují.

Zemědělský výbor jednal neveřejně a pouze o tiscích, kterým končily zákonné lhůty. Jedním z nich byl i náš zahrádkářský zákon, u kterého byly přijaty opravné a upřesňující pozměňovací návrhy. Díky tomuto projednání jsme již připraveni na druhé čtení. Další jsme projednávali vládní novelu zákona o pozemkových úpravách, která je docela fajn až na malý renonc. Mění se zdroj financování pozemkových úprav. Návrh je teď takový, že by se pozemkové úpravy financovaly přímo z rozpočtu ministerstva zemědělství, což může někomu znít logicky, ale je zatím podle mě snaha o větší vliv vlády na samotné (ne)provádění pozemkových úprav. Ale to není vše. Zazněl ještě horší nápad od bývalého ministra zemědělství, a to, že by se některé zdroje Státního fondu životního prostředí “odklonily” na pozemkové úpravy. A vypadá to, že to fakt myslí vážně a podporu bude mít jak od současného ministra zemědělství, tak i od předsedy zemědělského výboru. Říkám si, jak pak chtějí Fondem realizovat tu státní politiku životního prostředí, když si odstřihnou zdroje?

Velké téma na výboru byl také zákon o potravinách, který se připravuje na třetí čtení. Vláda by ráda postihovala prodejce za to, že dodavatel dodává na trh zboží jiného složení pod stejnou značkou, tzv. dvojí kvality. Co platí pro velké obchodní řetězce, to ale nemusí platit pro menší obchůdky. Předložili jsme proto návrh, který odpovědnost za dodávání zboží dvojí kvality přesouvá právě na dodavatele, ale to výbor odmítl. Výbor nakonec navrhuje Sněmovně, aby se celý tento tisk mohl vrátit zpět do druhého čtení. A to jenom proto, aby získali čas doplnit do něj ustanovení nařizující podíl českých potravin v obchodech. Je to inspirace z Rumunska, kde podobný zákon platí a nařizuje podíl 50 %. Naši výtečníci navrhují 60 % - 80 % podle toho, kdo je větší vlastenec. Takhle si ale podporu lokálních potravin rozhodně nepředstavujeme.

V březnu bylo sucho a v dubnu se to nezměnilo a vláda se snaží vytvořit dojem, jak dobře to řeší. Opakovaně zdůrazňují nutnost výstavby přehrad a že teda nějaké postaví. Upozorňuji, že jednak vláda nestihne postavit ani jednu přehradu, pak nejsou rozhodně žádným spásným řešením. Revitalizovat toky a vytvořit několik nových mokřadů, tůněk a dalších nástrojů pro zadržení vody přímo v krajině je rychlejší, mnohonásobně levnější a hlavně efektivnější. Potřebujeme vodu zadrženou v celé krajině, a nejen v přehradě.