Připravovaná novela zákona o veřejném ochránci práv zřídí institut dětského ombudsmana. Má zajistit, že v soudních řízeních nebo ve střetu se státní správou budou účinně hájeny zájmy dětí. Dosud tomu tak vždy nebylo.

Česká republika patří mezi poslední státy Evropské unie, kde chybí dětský ochránce práv. Ke zřízení institutu dětského ombudsmana nás nabádá Výbor pro práva dětí OSN na základě Úmluvy o právech dítěte. Plníme tak dávný dluh z roku 2009, kdy se během prvního předsednictví České republiky Evropské unii odborníci shodli, že členské státy Unie mají zřídit institut dětského ombudsmana.

Nejprve vznikl poslanecký návrh zákona, jímž se naše vláda zabývala loni v červenci. Pokládali jsme však toto téma za natolik důležité, že jsme se rozhodli připravit vládní návrh zákona. Do pracovní skupiny jsme pozvali zástupce příslušných ministerstev, kanceláře veřejného ochránce práv a koalice, ale i z opozičního hnutí ANO. Koneckonců Helena Válková se jako dřívější zmocněnkyně vlády pro lidská práva ve věci dětského ombudsmana angažovala a byla spoluautorkou poslaneckého návrhu zákona.

V novele neplánujeme zřídit speciální úřad, neboť chceme šetřit finanční prostředky. Chceme ale reagovat na některé tristní situace, které dnes bohužel nastávají. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) má totiž na jednu stranu hájit zájmy dítěte, ale na druhou stranu také zájmy státní správy — a tyto zájmy nejsou vždy v souladu. K řešení nepřispívá ani liknavost některých soudců. Záchranná síť podle současného zákona proto nefunguje tak, jak by měla. Dětský ombudsman by měl mít možnost do takových problematických řízení vstoupit a účinně zasáhnout.

Kompetence ochránce práv dětí je třeba stanovit tak, aby bylo dosaženo souladu v postoji ministerstev spravedlnosti a práce a sociálních věcí, stejně jako dalších účastníků pracovní skupiny. V zásadě půjde o tři hlavní oblasti.

Za prvé je to metodická a informační funkce. Veřejnost musí vědět, co jsou práva dítěte, znát obsah Úmluvy o právech dítěte a podobně. Za druhé má dětský ombudsman mít možnost prošetřovat podezření na nezákonný nebo chybný postup ve veřejné správě, pokud se rozhoduje o právech dětí.

Třetí kompetence je nejproblematičtější a je třeba ji dobře nastavit. Jde o intervence do některých problematických soudních řízení. S tím mám jako advokát samozřejmě osobní zkušenost, a proto tuto věc vnímám jako novátorskou, ale velice potřebnou.

Vzpomeňme třeba na případ jedenáctiměsíčního chlapce, kterého si řadu měsíců mezi sebou předávaly nemocnice v Praze, Děčíně a Ústí nad Labem, zatímco OSPOD byl dlouhodobě nečinný. A přitom mohl chlapec dávno najít domov v pěstounské rodině. Právě takovým případům chceme naší novelou předejít.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády za Piráty