„Současná dominance velkých podniků, často napojených na silné lobby, jako je například Agrofert, má významný vliv na celý zemědělský řetězec, od produkce potravin až po dodávky hnojiv. Na rozdíl od tohoto modelu menší rodinné farmy, které v mnoha evropských zemích tvoří základ zemědělského sektoru, hrají v Česku bohužel marginální roli,“ komentoval Daďourek.
Jako reakci na tuto disproporci Piráti dlouhodobě prosazují několik opatření. Jedním z nich bylo zavedení redistributivní platby, neboli platby na prvních 150 ha, která menším farmám umožnila kompenzovat výhody z velikosti, které mají velké podniky. Snažili se také o zavedení stropování přímých plateb na plochu, aby neodtékalo příliš mnoho prostředků velkým podnikům.
Dalším krokem, na kterém Milan pracoval, bylo legislativní definování rodinných farem, respektive rodinných zemědělských hospodářství. „Bez ukotvení pojmu v zákoně je velmi těžké rodinná hospodářství podporovat: například snížením administrativní zátěže, marketingovou pomocí nebo nájmem státní půdy. Proto jsem ve spolupráci s legislativním odborem připravil novelu zákona o zemědělství, která by zavedla pojem rodinné zemědělské hospodářství a usnadnila jejich předávání mezi generacemi,“ pokračoval Daďourek.
Za jeho působení se rovněž diskutovalo o zkracování dodavatelských řetězců, aby měly rodinné farmy větší šanci na trhu, například prostřednictvím preferencí ve veřejném stravování. Podobný program už Piráti na Vysočině pomohli spustit. Milan také podporoval, aby rodinné farmy měly přednost při pronájmu státní půdy, což by jim umožnilo lepší přístup k zemědělským zdrojům.