Olešná, 14. srpna 2021 - Je to týden, co byla zveřejněna šestá zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). Vyvolala na několik dní bouři v médiích i na sociálních sítích, ovšem už po týdnu tato bouře utichá a v našem světě rychle plynoucích informací se přechází k jiným, neokoukaným tématům.
Tuto zprávu je ale potřeba si neustále připomínat. Vystavila totiž lidstvu jednoznačný účet a potvrdila to, co již dlouho tušíme - ano, lidská činnost způsobuje změnu klimatu.
IPCC poskytl celou řadu dokumentů - nejen zprávu jako takovou, která má 3949 stran, ale také 42stránkové shrnutí pro politiky (Summary for Policymakers, SPM), regionální informační listy nebo interaktivní atlas. Všechny tyto dokumenty ale poskytují jeden nelichotivý obraz - změna klimatu je v plném proudu a máme jen omezené množství času, abychom se s ní zvládli vypořádat.
Zpráva shrnuje, jaký je vliv jednotlivých faktorů na změnu klimatu. Dočteme se například to, že lidstvem způsobené oteplení od období let 1850-1900 je 0.8°C a 1.3°C. Že lidské působení je od 90. let 20. století hlavním důvodem pro tání ledovců nebo pro okyselení vrchní vrstvy světových oceánů.
Zpráva dále říká, že lidmi způsobená změna klimatu ovlivňují počasí a klima na mnoha místech světa. Právě kvůli ní dochází k nejrůznějším extrémním událostem, ať už se jedná o vlny horka (jako je ta, která v minulých dnech zasáhla jihovýchodní Evropu), sucho, ale i o silné srážky a další extrémní jevy.
IPCC představuje pět možných scénářů dalšího vývoje. Všechny scénáře mají jedno společné - povrchová teplota Země poroste minimálně do poloviny tohoto století. Každý scénář ale nabízí jiný růst teploty. V případě, že bychom dokázali zastavit produkci skleníkových plynů, by teplota na konci 21. století byla o 1.0°C až 1.8°C vyšší než v současnosti. Pokud by ale produkce skleníkových plynů stoupla na dvojnásobek oproti současnému stavu, což je varianta, kterou představuje nejhorší scénář, narostla by do konce století teplota o 3.3°C až 5.7°C.
Další nárůst zemské povrchové teploty přitom bude přinášet stále častější výkyvy počasí. Můžeme se tedy připravit na to, že budeme častěji zažívat nejen sucha, vlny veder nebo povodně, ale také události jako bylo tornádo, které zpustošilo na začátku července letošního roku část Hodonínska a Břeclavska.
Pročítala jsem poslední dny nejen SPM, ale i články a rozhovory k tomuto tématu. Vědci se shodují, že zpráva není překvapením. Že informace, které jsou v ní obsažené, máme už delší dobu. Jaká je ale kolem změny klimatu realita? Ano, pořádají se konference, státy přijímají nejrůznější klimatické závazky, ale přesto se situace stále rapidním tempem zhoršuje.
Přitom je právě na jednotlivých státech, včetně České republiky, aby přijaly taková opatření, která povedou k výraznému omezení emisí skleníkových plynů. Světoví vůdci bijí na poplach (ti čeští mlčí, což je v případě některých z nich asi i dobře), ovšem realita je taková, že jen málo států se zavázalo například k odstupu od uhlí a skutečně tento závazek naplňuje.
Je potřeba nejen omezit využívání fosilních paliv, ale také změnit přístup ke krajině. Ruku v ruce s klimatickou změnou totiž jde i čím dál horší stav naší krajiny, která pak není schopna se změnám klimatu a extrémům v počasí přizpůsobit. Co chceme udělat pro klima a naši krajinu? Podívejte se na náš plán Důraz na klima.
Na konci letošního roku se v Glasgow uskuteční konference COP26 (26th UN Climate Change Conference of the Parties). Změna klimatu, možné scénáře dalšího vývoje a to, jak budou státy v dalších letech postupovat, je hlavní náplní této konference. Doufejme, že se na ní projeví posun v myšlení, který povede také k posunu přístupu ke změně klimatu jako takové. Čas na změnu nám totiž velmi rychle dochází.