Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na Vysočině nechceme

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na Vysočině nechceme

Již od roku 1989 probíhá debata o vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu na území ČR. K tématu proběhla celá řada setkání na ministerské i obecní úrovni. Za řešení situace je od roku 1997 zodpovědná Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), celou diskuzi ale provází řada problémů. Nejde jen o to, že stát má rozpracovanou pouze jednu koncepci uložení jaderného odpadu, ale také o způsob, jakým komunikuje s obcemi, jichž se umístění úložiště týká.

O co tedy jde? Aktuálně je odpad skladován na meziskladech v rámci jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Vládní koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem ale v současné době připouští pouze jednu variantu, jak se s odpadem vypořádat. A tím je vybudování trvalého hlubinného úložiště.

Takové řešení představuje výzvu v mnoha oblastech, především by ale bylo potřeba najít takovou lokalitu, která by byla z geologického hlediska vhodná. Nejdůležitějším úkolem při trvalém uložení radioaktivních odpadů je zabránit jejich styku s vodou, jejímž prostřednictvím se mohou radioaktivní látky z úložiště nejsnáze dostat do životního prostředí.

V červnu letošního roku se rozhodování o tom, kde úložiště vybudovat, zúžilo na čtyři lokality – Březový potok, Janoch, Hrádek a Horka. Vysočiny se týkají dvě z těchto míst – Hrádek a Horka. Tato kódová označení ale spoustě lidí nic neřeknou. Kde se tedy konkrétně vybrané lokality nacházejí?

Hrádek najdeme na hranici okresů Jihlava a Pelhřimov na území obcí Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná. Horka pak leží na rozhraní okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou na území městyse Budišov a obcí Hodov, Nárameč, Oslavice, Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín.

Zvolená koncepce počítá s tím, že odpad po jeho uložení již nebude dostupný. Po naplnění a uzavření nebude možné hlubinné úložiště nijak monitorovat a kontrolovat. Navíc nemůžeme spolehlivě zajistit, že bude odpad skutečně dokonale izolován po celou dobu rozpadu radionuklidů (jedná se o sto tisíc i více let).

Na použité jaderné palivo lze přitom nahlížet jako na cennou surovinu, využité je totiž pouze z cca 5 procent. Již dnes některé státy použité jaderné palivo přepracovávají a tlak na vývoj technologií umožňující efektivní přepracování s postupným uzavíráním starších jaderných elektráren roste. Pokrok jde v tomto mílovými kroky kupředu.

My, Piráti, s vybudováním trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu nesouhlasíme. Stát by v otázce jaderného odpadu neměl prosazovat pouze jednu koncepci, měl by investovat do výzkumu, jak tento druh odpadu dále využít.

Blanka Lednická, Jaroslav Vysoký


POZNÁMKY

V roce 2011 byl odhad na cenu vybudování hlubinného úložiště 47 miliard Kč.

V roce 2014 byl odhad již 111 miliard Kč.

V případě realizace nových jaderných zdrojů byl v koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v roce 2019 uveden odhad 225 miliard Kč.

K 31. 12. 2018 bylo na jaderném účtu v ČNB i s příspěvky dalších provozovatelů jaderných zařízení 28,4 miliardy Kč.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Předsedové demokratických opozičních stran žádají poslaneckou kontrolu nad nízkouhlíkovým zákonem. Projekt Dukovany II nesmí ohrozit bezpečnost České republiky
19.11.2020

Předsedové demokratických opozičních stran žádají poslaneckou kontrolu nad nízkouhlíkovým zákonem. Projekt Dukovany II nesmí ohrozit bezpečnost České republiky

Praha, 19. listopadu 2020 - Ve Sněmovně dnes zazněla jasná slova demokratické opozice, která se vymezila proti absenci řádné poslanecké kontroly rozvoje jaderné energetiky v Česku. „Předsedové demokratických opozičních stran považují za nepřijatelné, aby Poslanecká...