Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na Vysočině nechceme

Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na Vysočině nechceme

Již od roku 1989 probíhá debata o vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu na území ČR. K tématu proběhla celá řada setkání na ministerské i obecní úrovni. Za řešení situace je od roku 1997 zodpovědná Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), celou diskuzi ale provází řada problémů. Nejde jen o to, že stát má rozpracovanou pouze jednu koncepci uložení jaderného odpadu, ale také o způsob, jakým komunikuje s obcemi, jichž se umístění úložiště týká.

O co tedy jde? Aktuálně je odpad skladován na meziskladech v rámci jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Vládní koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem ale v současné době připouští pouze jednu variantu, jak se s odpadem vypořádat. A tím je vybudování trvalého hlubinného úložiště.

Takové řešení představuje výzvu v mnoha oblastech, především by ale bylo potřeba najít takovou lokalitu, která by byla z geologického hlediska vhodná. Nejdůležitějším úkolem při trvalém uložení radioaktivních odpadů je zabránit jejich styku s vodou, jejímž prostřednictvím se mohou radioaktivní látky z úložiště nejsnáze dostat do životního prostředí.

V červnu letošního roku se rozhodování o tom, kde úložiště vybudovat, zúžilo na čtyři lokality – Březový potok, Janoch, Hrádek a Horka. Vysočiny se týkají dvě z těchto míst – Hrádek a Horka. Tato kódová označení ale spoustě lidí nic neřeknou. Kde se tedy konkrétně vybrané lokality nacházejí?

Hrádek najdeme na hranici okresů Jihlava a Pelhřimov na území obcí Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná. Horka pak leží na rozhraní okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou na území městyse Budišov a obcí Hodov, Nárameč, Oslavice, Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín.

Zvolená koncepce počítá s tím, že odpad po jeho uložení již nebude dostupný. Po naplnění a uzavření nebude možné hlubinné úložiště nijak monitorovat a kontrolovat. Navíc nemůžeme spolehlivě zajistit, že bude odpad skutečně dokonale izolován po celou dobu rozpadu radionuklidů (jedná se o sto tisíc i více let).

Na použité jaderné palivo lze přitom nahlížet jako na cennou surovinu, využité je totiž pouze z cca 5 procent. Již dnes některé státy použité jaderné palivo přepracovávají a tlak na vývoj technologií umožňující efektivní přepracování s postupným uzavíráním starších jaderných elektráren roste. Pokrok jde v tomto mílovými kroky kupředu.

My, Piráti, s vybudováním trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu nesouhlasíme. Stát by v otázce jaderného odpadu neměl prosazovat pouze jednu koncepci, měl by investovat do výzkumu, jak tento druh odpadu dále využít.

Blanka Lednická, Jaroslav Vysoký


POZNÁMKY

V roce 2011 byl odhad na cenu vybudování hlubinného úložiště 47 miliard Kč.

V roce 2014 byl odhad již 111 miliard Kč.

V případě realizace nových jaderných zdrojů byl v koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v roce 2019 uveden odhad 225 miliard Kč.

K 31. 12. 2018 bylo na jaderném účtu v ČNB i s příspěvky dalších provozovatelů jaderných zařízení 28,4 miliardy Kč.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články