Jan Pošvář - Změna klimatu? Musíme to lidem vysvětlit. Výhody EU si neuvědomujeme

Jan Pošvář - Změna klimatu? Musíme to lidem vysvětlit. Výhody EU si neuvědomujeme

„Pokud chceme být úspěšní, potřebujeme do EU nominovat kvalitní kandidáty, být předvídatelní a spolehliví. Rozhádaná společnost vyhovuje těm, kteří ji chtějí ovládnout. Z politiky se vytrácí věcnost a nahrazují ji emoce.“ Tak vidí současnou politickou realitu poslanec Pirátů Jan Pošvář.

Módní trend boje za záchranu planety, respektive za řešení takzvané klimatické krize, dorazil i do České republiky. Je letošní či loňské horké počasí argumentem pro to, abychom čistili náš průmysl od uhlíkové stopy a omezovali sami sebe, třeba i ve spotřebě masa?

V dnešní době zažíváme projevy klimatické změny na vlastní kůži. Bez ohledu na to, do jaké míry se na tom podílí činnost člověka, děje se to a neměli bychom nastalou situaci podceňovat. V první řadě se musíme podívat na naši krajinu. Ta není schopna čelit zátěži sama a tam by měly směřovat naše první kroky. Máme přes 4 miliony hektarů v zemědělském půdním fondu a z toho je 1,5 milionu odvodňováno starými melioracemi a řada toků byla narovnaná nebo schovaná do trubek. Voda tak rychle odtéká z krajiny.

Celému problému nepomáhají ani agropodnikatelé, pěstují-li jen nejvýnosnější plodiny (kukuřice, řepka, pšenice) ve velkém. Ve většině lesů se hospodařilo po celá století způsobem, který byl životaschopný i přes minulé obří kalamity. Jenže dnes to nestačí a budeme mít problém lesy alespoň obnovovat. Tyto a podobné požáry bychom měli hasit v první řadě, jsou totiž akutní.

Dlouhodobě bychom měli pracovat i s myšlenkou, že nemůžeme na jedné straně opravovat krajinu a na druhé straně prohlubovat klimatickou změnu. To je třeba vysvětlovat, není možné docílit např. uhlíkové neutrality bez práce s veřejností a informování o možných důsledcích.

Neohrozí různá v Evropě navrhovaná opatření v rámci boje za záchranu planety místní průmysl, třeba automobilový? Směřuje evropská politika ochrany životního prostředí skutečně k záchraně klimatu na Zemi?

Dlouhodobý trend je všem koncernům dobře znám. Věřím tomu, že jejich životaschopnost je obrovská a s navrhovanými opatřeními se dokážou vypořádat. Evropská politika má směřovat k rozvoji smysluplných alternativ k standardním pohonům na fosilní paliva a v tomhle směru to v současnosti hodnotím jako neúspěch.

Jak podle vás přistupuje česká vláda k ochraně krajiny?

Vláda hledá rychlá nekoncepční řešení, která mohou pomoci, ale především nemá ambici omezovat nevhodné způsoby hospodaření. Ministr zemědělství plánuje přehrady, v druhé řadě chce rybníky. Jde na to trochu od konce, protože nám především chybí krajinné prvky zadržující vodu v místě, kde něco roste. Zachytit vodu v přehradě a pak ji vracet na pole závlahovým systémem je neekonomické. Přehrady mají smysl pouze pro průmysl nebo jako zásobárna pitné vody. Krajině přehrady neprospívají.

Německo se odvrací od jaderné energetiky. Není to chyba? Jak se máme zachovat my?

Upřímně, neznám energetickou koncepci v Německu. Myslím si, že pokud se máme odvracet od uhlí, neobejdeme se bez jaderné energetiky. Je nutné si ale uvědomit, že to bude naše investice obřích rozměrů dalece přesahující jedno volební období a celý projekt musí být co nejvíce otevřený nejen vůči všem poslaneckým klubům.

Máme za sebou evropské volby, po nichž klíčové posty v Evropském parlamentu obsadili výhradně Západoevropané. Co si o tom a o způsobu jejich výběru myslíte?

Chybou bloku visegrádské čtyřky včetně naší vlády bylo blokování systému spitzenkandidátů. Přitom tento systém celou volbu zprůhledňuje a demokratizuje. Pokud chce Česká republika uspět, musí navrhovat kvalitní kandidáty, být předvídatelná a pro své spojence spolehlivá.

Evropská unie – přináší nám do životů více svobody, nebo je část pravdy i v hlasech odpůrců, kteří říkají, že by nám bylo lépe bez ní, a argumentují například uprchlickou krizí, nebo množstvím nových nařízení a regulací?

Evropská unie je dobrý nástroj, jak sjednocovat podmínky v celé Evropě. Málo si uvědomujeme pozitivní přínosy a zveličují se ty negativní. Příliš se nemluví o tom, že konečná absurdní implementace evropských norem je často způsobena naší politickou reprezentací. Chybou je, že se málo zajímáme o principy fungování EU. Důkazem je i dlouhodobě slabá účast ve volbách do Evropského parlamentu.

Co se týče svobody, občas zaznívají hlasy, že EU je ještě horší než Varšavský pakt nebo RVHP. To jsou samozřejmě dvě nesrovnatelné věci. K účasti ve Varšavské smlouvě a v RVHP jsme byli donuceni, v Evropské unii jsme dobrovolně, protože jsme se o tom rozhodli v referendu. Navíc výhody plynoucí z členství vidíme na každém kroku, každý den. Podobná kritika zaznívající dnes vůči EU, by v dobách východního bloku znamenala riziko vězení, výpovědi z práce a zákazu studia potomků, či jiné nepříjemnosti. To si pamatujme a nezapomínejme na to.

Pokud se podíváme na životní úroveň obyčejných Čechů, jak si stojíme ve srovnání se západní Evropou? Mají Češi dost peněz? Co bezpečnost na ulicích měst? Dohnali, či předehnali jsme Západ v některých ohledech?

Srovnáváme-li se se světovou elitou, a tou západní Evropa je, tak si na tom nestojíme nejlépe. Životní úroveň se nám ale zvedá. Máme nejnižší míru chudoby, patříme mezi deset nejbezpečnějších zemí na světě. Bohužel máme k Západu blíže v cenách než ve mzdách. To je věc, kterou bychom rádi změnili.

Najdou se i jednotlivosti, které nám Západ závidí. Např. ochrana práv spotřebitele je u nás na vysoké úrovni díky např. Státní veterinární správě či Státní zemědělské a potravinové inspekci. Oproti mnoha západním městům se můžeme pochlubit jedním z nejpropracovanějších systémů MHD a stále ještě můžeme tvrdit, že naše zdravotnictví patří ke světové špičce. Víme ale, že bez reformy financování, tedy bez reformy zdravotních pojišťoven, bude tento systém brzy na pokraji kolapsu. Chceme, aby si oborové pojišťovny vzájemně konkurovaly a fungovaly jako samosprávné organizace.

A co rozkrádání národního bohatství? Jde o problém, který potřebujeme řešit? Obáváte se, že i v dnešní době k takovým případům může docházet?

V každé době existuje riziko, že co není chráněno, si bude někdo chtít vzít. V této době si ale můžeme nastavit taková pravidla, která toto riziko snižují na minimum. Veřejný registr smluv, a především odstranění výjimek pro ČEZ nebo České dráhy jsou těmi pozitivními příklady. Není to sice všelék, ale je důležité zmenšovat manipulační prostor pro ty, kteří by se chtěli na rozkrádání národního bohatství podílet.

Letos pokračuje hospodářský růst, nezaměstnanost je rekordně nízká. Čím to je, že společnost je rozhádaná?Jsou čísla o růstu jen iluzorní, protože ve skutečnosti se mnohým lidem nežije dobře díky vysokým cenám za bydlení či jídlo, či díky hrozbě exekucí? Nebo je to naopak a dnešní projevy nespokojenosti – ať už jde o protesty proti Andreji Babišovi, o nespokojenost s životním standardem, nebo o boj mládeže s klimatickou změnou – jsou svým způsobem jakýmsi svědectvím o relativní pohodě, ve které se dnes český národ ocitá? Již dlouho panuje mír, ekonomika roste, jsme členy velkého a silného evropského společenství…

Rozhádaná společnost vyhovuje těm, kteří ji chtějí ovládnout. Z politiky se vytrácí věcnost a nahrazují ji emoce. Chce někdo rozhodovat o své přítomnosti a budoucnosti bez ověřených faktů? Myslím, že nikdo, a přesto se to děje. Zkusme tedy všichni nepodléhat emocím a u toho, co se děje, přemýšlet, ověřovat si informace a nepodléhat klamům.

Rozhovor s poslancem Pirátů Janem Pošvářem připravil redaktor Ondřej Szaban, s jehož laskavým souhlasem jej zde uvádíme v kompletním znění. 30. července byl rozhovor publikován na webu parlamentnilisty.cz.


ODKAZY:

Profil Jan Pošvář


Sdílení je aktem lásky

Další podobné články