Říjen ve Sněmovně

Říjen ve Sněmovně

Havlíčkův Brod, 6. listopadu 2020 - Říjen byl náročný měsíc. Velmi rychle jsme se přesunuli z optimistického září, kdy nám vláda ještě dlouho tvrdila, že se nic vážného neděje, do měsíce plného přísných nařízení. Sám ministr zdravotnictví je ale nedokázal respektovat a musel být proto odejit. Toto nalomení důvěry občanů v opatření poznamenalo nejenom Sněmovnu, ale především celý stát. Nám Pirátům mohlo být v těchto časech útěchou, že jsme uspěli v krajských volbách. V řadě krajů skládáme koalice, a to včetně toho našeho. Členové a příznivci si za nasazení v kampani i ve vyjednávání zaslouží nejenom ode mne mnoho díků a zvoleným zastupitelům ještě jednou gratuluji.

Sněmovna jedná stále v polovičním počtu až na výjimečné body, kde podle jednacího řádu je nutný souhlas nadpoloviční počet všech poslanců (101). Tehdy se i přes veškerá rizika scházíme v plném počtu. Poučení z jara se nedostavilo. Náš návrh, aby Sněmovna hledala cesty, jak jednat online, neprošel.

Podařilo se ale prosadit část námi navržených opatření proti koronaviru. Mají zmírnit krizi a ulevit školám, zdravotnímu systému i lépe ochránit občany. Vláda musí připravit jasný a srozumitelný plán, kdy a jak se žáci vrátí do lavic a jak to bude přesně probíhat. Stát také má zajistit péči o malé děti klíčových školských pracovníků. Experti, dobrovolníci či studenti se mají efektivněji zapojovat do zdravotní péče. Nakonec byl schválen i návrh požadující zlepšení digitalizace úřadů, aby se komunikovalo s občany emailem či telefonicky a zavedení práce z domu pro státní úředníky.

Přestože velkou pozornost Parlamentu a vlády měl koronavirus, došlo i na mnohá další témata. Boj za zákaz klecových chovů slepic se nyní přesunul do Senátu, kde v došlo k projednání našeho návrhu na senátních výborech, které ho podpořily. Závěrečné hlasování proběhne v polovině listopadu a já doufám, že ho senátoři podpoří.

Polovině zemědělské půdy v Česku hrozí vodní eroze, nejrozšířenější typ degradace půd u nás. Letošní deštivý rok to nejenom, že potvrdil, ale jasně naznačuje, že činnost ministerstva zemědělství je více než nedostatečná. Eroze způsobuje ztráty nejenom drahocenné ornice, ale také ohrožuje obecní a soukromý majetek, zanáší vodní toky, nádrže a zhoršuje kvalitu povrchových vod. Během jedné erozní události může být spláchnuto a nenávratně ztraceno až několik centimetrů půdy. Přitom 1 centimetr půdy se u nás vytvoří za 100 let. Ohrožení erozí je popisováno v závěrečných zprávách o monitoringu eroze zemědělské půdy. Interpeloval jsem ministra zemědělství M. Tomana, protože zpráva za rok 2019 nebyla v té době dosud zveřejněna, přestože se to v minulých letech dělo pravidelně vždy na jaře. Odpověď byla samozřejmě jako vždy vyhýbavá. Údajně nastal technický problém, ministerstvo prý erozi usilovně řeší. Odkazuje se ale na opatření, která jsou právě popisována v již zveřejněné závěrečné zprávě jako nefunkční. Tohle určitě jen tak nenechám být.

Podobně to platí i u ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, kterého jsem interpeloval ve věci uhelné komise. Pan ministr se neztotožňuje s mým pohledem na transparenci a preferuje, abych informace získával zprostředkovaně přes naší poslankyni Danu Balcarovou, která na uhelnou komisi dochází. Ale na rozdíl od ministra zemědělství Tomana mi dokázal odpovědět na položené otázky věcně, v klidu a hned, protože byl přítomen.

Celý říjen byla otázka, zda se bude projednávat v druhém čtení novela zákona o hnojivech. Ministerstvo zemědělství implementuje směrnici Evropské unie, ale v rozporu s naším plánem “Vodu řešíme teď” přidělává zemědělcům zbytečně práci navíc. Přestože to po nás nikdo nechce. My naopak chceme motivované zemědělce v naší krajině, nikoliv rozzlobené úředníky. Proto jsem nahrál do systému k novele dva pozměňovací návrhy, které povedou k nápravě. A čekám na projednání na plénu.

Kromě vlastních témat zemědělských se jako každý rok dle stanoveného harmonogramu projednává státní rozpočet se zamýšleným schodkem 320 miliard. Piráti upozorňují, že návrh je nedodělaný, protože vůbec nezohledňuje plánované změny v daních jako třeba zrušení superhrubé mzdy či snížení daně z příjmu, které zatíží státní kasu o dalších 100 miliard.

S rozpočtem se projednává ve Sněmovně státní závěrečný účet za loňský rok. Ten skončil schodkem 28,5 miliardy korun, přestože ekonomika dlouhodobě rostla. Nás zajímalo, jak vláda peníze občanů využila a zda šlo o smysluplné investice. Výzvu k řešení problematiky závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce nebo k větší transparentnosti dolní komora Parlamentu smetla ze stolu.

Protože vláda ráda slibuje, ale neplní, tak namísto daňové stability jako každý rok přichází s “revolučním” daňovým balíčkem. Andrej Babiš chce zavést patnáctiprocentní daň z příjmů na dva roky, zrušit superhrubou mzdu trvale a nezvýšit daně živnostníkům. Přestože v důvodové zprávě je uvedeno, že je to na dva roky, tak v zákoně je napsáno, že je to natrvalo! Pro jistotu k tomu přilepil vypnutí zákona o rozpočtové odpovědnosti, aby byl ten astronomický schodek, který ministryně financí Schillerová navrhuje, v souladu se zákonem. Dnes není.


Odkazy

Profil Jan Pošvář

Pirati pracují


Kontakt pro média

Hana Hajnová, 721 684 323, hana.hajnova@pirati.cz

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články