Ne hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu v Kraji Vysočina!

Ne hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu v Kraji Vysočina!

V minulém měsíci se zastupitelstvo města Jihlavy a zastupitelstvo města Třebíče i zastupitelstvo Kraje Vysočina zabývalo otázkou hlubinného úložiště jaderného odpadu na svém území.

Problematika jaderného odpadu a nakládání s ním je upravena v zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Rozhodování o tom, kde a za jakých podmínek vznikne úložiště radioaktivního odpadu podle atomového zákona, náleží Vládě ČR, koncepci nakládání s radioaktivním odpadem vypracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivního odpadu je zřízena Ministerstvem průmyslu organizační složka státu, tzv. SÚRAO (Správa úložišť radioaktivního odpadu). Ustanovením §108 odst. 4 atomového zákona se předpokládá vznik zákona, který upraví postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu, a jejich občanů v těchto procesech. Zvláštní zákon, na který odkazuje §108 odst. 4) atomového zákona dosud nebyl přijat, přestože se tak mělo stát již v loňském roce. Přitom je tento zákon zcela zásadní v tom, jak se obce mohou podílet na rozhodování o hlubinném úložišti, které by mělo vzniknout na jejich území!

V současné době je rozhodování o tom, kde a za jakých podmínek vznikne hlubinné úložiště kdekoliv na území ČR zcela v kompetenci Vlády ČR, která by o výběru lokality pro hlubinného úložiště rozhodla podle doporučení SÚRAO. V červnu 2020 došlo na základě zprávy vypracované SÚRAO k zúžení počtu lokalit, kde by mohlo hlubinné úložiště radioaktivního odpadu (HÚRAO) vzniknout z devíti lokalit na čtyři. Jedna lokalita je poblíž jaderné elektrárny Temelín v Jihočeském kraji, jedna je na Klatovsku v Plzeňském kraji a dvě jsou na území Kraje Vysočina. U nás se jedná o lokalitu Hrádek (Čertův Hrádek) poblíž Čeřínku, Dolní Cerekve, Jihlavy a dalších obcí a lokalitu Horka poblíž Budišova, Rudíkova, Třebíče a dalších obcí.

HÚRAO má mít rozlohu cca 700 fotbalových hřišť a má být vybudováno 500m pod zemí. Lokalita k výstavbě HÚRAO by měla být vybrána do roku 2025. Předpokládá se, že jeho vybudování bude trvat několik desítek let, následně by mělo být testováno. S výstavbou by se mělo začít v roce 2050, předpokládají se výdaje zhruba 111 miliard Kč. HÚRAO by mělo začít fungovat v roce 2065 a v provozu by mělo být do roku 2140, kdy by mělo být definitivně zakonzervováno. V současné době není známý způsob, jak použitý radioaktivní odpad dále zpracovávat nebo likvidovat, možné je pouze ho uložit. Radioaktivní odpad by měl být v HÚRAO uložen 300 tisíc let bez možnosti sledování/ monitorování či případného opětovného vyzvednutí. Dnešní radioaktivní odpad se ukládá v meziskladech poblíž jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Kapacita meziskladů nebude naplněna ještě po desítky let.

Již od roku 2004 probíhají v dotčených obcích na území Vysočiny referenda občanů, která z 94% odmítají vznik HÚRAO na svém území. O nevhodnosti obou lokalit na území Kraje Vysočina se dlouhodobě mluví. Lokalita Hrádek leží na evropském rozvodí, které je zásobárnou pitné vody nejen pro Kraj Vysočina, ale i kraje okolní včetně Prahy. Lokalita Horka je zase velmi hustě osídlena, v jejím okolí žije cca 41.000 lidí. SÚRAO bere v potaz ale (zatím?) jen geologickou “vhodnost” podloží.

Starostové nejblíže dotčených obcí se obrátili na zastupitelstva města Jihlavy a Třebíče, aby je zastupitelstva podpořila v jejich NE! hlubinnému úložišti. Zároveň se občané obrátili i na zastupitelstvo Kraje Vysočina se stejným požadavkem: a) hledat alternativu k HÚRAO, tedy jaderný odpad nejen ukládat, ale investovat do výzkumu a zkoumat možnosti, jak ho dále využívat, b) požádat MPO, aby ukončilo kroky k zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, c) změnit koncepci atomového zákona, aby obce a kraje byly rovnocennými partnery v rozhodování a o HÚRAO nerozhodovala pouze Vláda ČR na základě doporučení SÚRAO.

S podobnými požadavky se obrátili na krajská zastupitelstva i starostové a občané dotčených lokalit v Jihočeském a Plzeňském kraji. Obě krajská zastupitelstva podpořila boj starostů obcí a občanů proti vzniku HÚRAO na svém území.

Zastupitelstvo města Jihlavy o HÚRAO jednalo dne 21. 9. 2020, kde vyslovilo svůj nesouhlas s vybudováním HÚRAO v lokalitě Hrádek, pro vyslovení nesouhlasu bylo 25 zastupitelů z 36 přítomných, proti nikdo, zdrželo se 9 zastupitelů, 2 zastupitelé nehlasovali. Po debatě o tom, zda je vhodné v době před volbami do krajského zastupitelstva o tématu diskutovat a hlasovat, nakonec usnesení o nesouhlasu s vybudováním HÚRAO v lokalitě Hrádek přijali přibližně 2/3 většinou z přítomných.

Zastupitelstvo města Třebíče o HÚRAO jednalo dne 10. 9. 2020, kde projednalo žádost starostů dotčených obcí vybudováním HÚRAO v lokalitě Horka. Zastupitelstvo usnesením po debatě rozhodlo, že požádá MPO o urychlené zpracování, projednání a schválení zvláštního zákona o účasti samospráv a veřejnosti při výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování hlubinného úložiště a zároveň požádá, aby město Třebíč bylo pravidelně informováno o všech procesech týkajících se lokality Horka.

Zastupitelstvo Kraje Vysočina o HÚRAO na území Kraje Vysočina (tedy o obou lokalitách) jednalo již dne 8. 9. 2020. Po velmi krátké debatě, kde se někteří krajští zastupitelé zaklínali slovy o nedostatečné informovanosti a složitosti tématu, kdy nejsou odborníky na jadernou energetiku a ukládání radioaktivního odpadu, zastupitelstvo Kraje Vysočina přistoupilo k hlasování, které nemohu jinak než označit za zbabělé. Z 45 členů zastupitelstva, kdy v době hlasování jich bylo přítomných 32, hlasovalo pouze 8 zastupitelů pro vyslovení nesouhlasu, proti nebyl nikdo, 3 se zdrželi a 21 zastupitelů vůbec nehlasovalo!

Kraj má být v těchto otázkách obcím partnerem, zejména v situaci, kdy stále chybí zvláštní zákon, který by stanovil postup, jak zajistit respektování zájmů obcí a dotčené samosprávy tahají za pověstný kratší konec. Společný postup, otevřený dialog a pravidelné předávání informací jsou základní kroky, které chceme jako Piráti prosazovat v příštím krajském zastupitelstvu.


Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

  Piráti a Starostové
 

CHCI VĚDĚT VÍCE