Ne hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu v Kraji Vysočina!

Ne hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu v Kraji Vysočina!

V minulém měsíci se zastupitelstvo města Jihlavy a zastupitelstvo města Třebíče i zastupitelstvo Kraje Vysočina zabývalo otázkou hlubinného úložiště jaderného odpadu na svém území.

Problematika jaderného odpadu a nakládání s ním je upravena v zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Rozhodování o tom, kde a za jakých podmínek vznikne úložiště radioaktivního odpadu podle atomového zákona, náleží Vládě ČR, koncepci nakládání s radioaktivním odpadem vypracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivního odpadu je zřízena Ministerstvem průmyslu organizační složka státu, tzv. SÚRAO (Správa úložišť radioaktivního odpadu). Ustanovením §108 odst. 4 atomového zákona se předpokládá vznik zákona, který upraví postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu, a jejich občanů v těchto procesech. Zvláštní zákon, na který odkazuje §108 odst. 4) atomového zákona dosud nebyl přijat, přestože se tak mělo stát již v loňském roce. Přitom je tento zákon zcela zásadní v tom, jak se obce mohou podílet na rozhodování o hlubinném úložišti, které by mělo vzniknout na jejich území!

V současné době je rozhodování o tom, kde a za jakých podmínek vznikne hlubinné úložiště kdekoliv na území ČR zcela v kompetenci Vlády ČR, která by o výběru lokality pro hlubinného úložiště rozhodla podle doporučení SÚRAO. V červnu 2020 došlo na základě zprávy vypracované SÚRAO k zúžení počtu lokalit, kde by mohlo hlubinné úložiště radioaktivního odpadu (HÚRAO) vzniknout z devíti lokalit na čtyři. Jedna lokalita je poblíž jaderné elektrárny Temelín v Jihočeském kraji, jedna je na Klatovsku v Plzeňském kraji a dvě jsou na území Kraje Vysočina. U nás se jedná o lokalitu Hrádek (Čertův Hrádek) poblíž Čeřínku, Dolní Cerekve, Jihlavy a dalších obcí a lokalitu Horka poblíž Budišova, Rudíkova, Třebíče a dalších obcí.

HÚRAO má mít rozlohu cca 700 fotbalových hřišť a má být vybudováno 500m pod zemí. Lokalita k výstavbě HÚRAO by měla být vybrána do roku 2025. Předpokládá se, že jeho vybudování bude trvat několik desítek let, následně by mělo být testováno. S výstavbou by se mělo začít v roce 2050, předpokládají se výdaje zhruba 111 miliard Kč. HÚRAO by mělo začít fungovat v roce 2065 a v provozu by mělo být do roku 2140, kdy by mělo být definitivně zakonzervováno. V současné době není známý způsob, jak použitý radioaktivní odpad dále zpracovávat nebo likvidovat, možné je pouze ho uložit. Radioaktivní odpad by měl být v HÚRAO uložen 300 tisíc let bez možnosti sledování/ monitorování či případného opětovného vyzvednutí. Dnešní radioaktivní odpad se ukládá v meziskladech poblíž jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Kapacita meziskladů nebude naplněna ještě po desítky let.

Již od roku 2004 probíhají v dotčených obcích na území Vysočiny referenda občanů, která z 94% odmítají vznik HÚRAO na svém území. O nevhodnosti obou lokalit na území Kraje Vysočina se dlouhodobě mluví. Lokalita Hrádek leží na evropském rozvodí, které je zásobárnou pitné vody nejen pro Kraj Vysočina, ale i kraje okolní včetně Prahy. Lokalita Horka je zase velmi hustě osídlena, v jejím okolí žije cca 41.000 lidí. SÚRAO bere v potaz ale (zatím?) jen geologickou “vhodnost” podloží.

Starostové nejblíže dotčených obcí se obrátili na zastupitelstva města Jihlavy a Třebíče, aby je zastupitelstva podpořila v jejich NE! hlubinnému úložišti. Zároveň se občané obrátili i na zastupitelstvo Kraje Vysočina se stejným požadavkem: a) hledat alternativu k HÚRAO, tedy jaderný odpad nejen ukládat, ale investovat do výzkumu a zkoumat možnosti, jak ho dále využívat, b) požádat MPO, aby ukončilo kroky k zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, c) změnit koncepci atomového zákona, aby obce a kraje byly rovnocennými partnery v rozhodování a o HÚRAO nerozhodovala pouze Vláda ČR na základě doporučení SÚRAO.

S podobnými požadavky se obrátili na krajská zastupitelstva i starostové a občané dotčených lokalit v Jihočeském a Plzeňském kraji. Obě krajská zastupitelstva podpořila boj starostů obcí a občanů proti vzniku HÚRAO na svém území.

Zastupitelstvo města Jihlavy o HÚRAO jednalo dne 21. 9. 2020, kde vyslovilo svůj nesouhlas s vybudováním HÚRAO v lokalitě Hrádek, pro vyslovení nesouhlasu bylo 25 zastupitelů z 36 přítomných, proti nikdo, zdrželo se 9 zastupitelů, 2 zastupitelé nehlasovali. Po debatě o tom, zda je vhodné v době před volbami do krajského zastupitelstva o tématu diskutovat a hlasovat, nakonec usnesení o nesouhlasu s vybudováním HÚRAO v lokalitě Hrádek přijali přibližně 2/3 většinou z přítomných.

Zastupitelstvo města Třebíče o HÚRAO jednalo dne 10. 9. 2020, kde projednalo žádost starostů dotčených obcí vybudováním HÚRAO v lokalitě Horka. Zastupitelstvo usnesením po debatě rozhodlo, že požádá MPO o urychlené zpracování, projednání a schválení zvláštního zákona o účasti samospráv a veřejnosti při výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech a k povolení provozování hlubinného úložiště a zároveň požádá, aby město Třebíč bylo pravidelně informováno o všech procesech týkajících se lokality Horka.

Zastupitelstvo Kraje Vysočina o HÚRAO na území Kraje Vysočina (tedy o obou lokalitách) jednalo již dne 8. 9. 2020. Po velmi krátké debatě, kde se někteří krajští zastupitelé zaklínali slovy o nedostatečné informovanosti a složitosti tématu, kdy nejsou odborníky na jadernou energetiku a ukládání radioaktivního odpadu, zastupitelstvo Kraje Vysočina přistoupilo k hlasování, které nemohu jinak než označit za zbabělé. Z 45 členů zastupitelstva, kdy v době hlasování jich bylo přítomných 32, hlasovalo pouze 8 zastupitelů pro vyslovení nesouhlasu, proti nebyl nikdo, 3 se zdrželi a 21 zastupitelů vůbec nehlasovalo!

Kraj má být v těchto otázkách obcím partnerem, zejména v situaci, kdy stále chybí zvláštní zákon, který by stanovil postup, jak zajistit respektování zájmů obcí a dotčené samosprávy tahají za pověstný kratší konec. Společný postup, otevřený dialog a pravidelné předávání informací jsou základní kroky, které chceme jako Piráti prosazovat v příštím krajském zastupitelstvu.


Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Předsedové demokratických opozičních stran žádají poslaneckou kontrolu nad nízkouhlíkovým zákonem. Projekt Dukovany II nesmí ohrozit bezpečnost České republiky
19.11.2020

Předsedové demokratických opozičních stran žádají poslaneckou kontrolu nad nízkouhlíkovým zákonem. Projekt Dukovany II nesmí ohrozit bezpečnost České republiky

Praha, 19. listopadu 2020 - Ve Sněmovně dnes zazněla jasná slova demokratické opozice, která se vymezila proti absenci řádné poslanecké kontroly rozvoje jaderné energetiky v Česku. „Předsedové demokratických opozičních stran považují za nepřijatelné, aby Poslanecká...