Komentář - Má se zrušit povinná maturita z matematiky?

Komentář - Má se zrušit povinná maturita z matematiky?

Třebíč, 8. října 2019 - V posledních týdnech mediálním prostorem hodně rezonuje otázka zrušení povinné maturity z matematiky. Stávající model předepisuje žákům v rámci společné (“státní”) části maturitní zkoušky povinnou zkoušku z českého jazyka a literatury a dává možnost volby mezi zkouškou z cizího jazyka a matematiky. Již v příštím školním roce 2020/2021 by měli žáci povinně maturovat ze všech těchto tří předmětů na gymnáziích a lyceích, o rok později na téměř všech středních školách. Podle posledních vyjádření ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se měl po dobu ještě několika let zachovat stávající model umožňující volbu mezi cizím jazykem a matematikou.

Odpovědi na otázku, zda se má po žácích středních škol vyžadovat povinná maturita z matematiky, či nikoliv, musí předcházet polemika o smyslu státní maturity jako takové. Společná část maturitní zkoušky byla fakticky založena ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním bylo, aby stát stanovil minimální požadavky na žáka, které musí splnit, aby mohl ukončit maturitní vzdělávání. Stát se tak stal garantem minimální úrovně znalostí a schopností, kterých dosahují absolventi středních škol se složenou maturitní zkouškou. Druhým impulsem pro zřízení státních maturit bylo získávání statistických dat o stavu a vývoji vzdělanosti absolventů středních škol. Oba tyto důvody vnímám i ze samotné praxe jako dostatečně rozumné a legitimizující koncept státních maturit.

Podle 3. Newtonova zákona vyvolá každá akce reakci. Ve chvíli, kdy byla zavedena povinná státní maturita z matematiky, musely na tuto skutečnost jednotlivé školy reagovat. Začaly proto postupně měnit své školní vzdělávací programy, zvyšovat hodinové dotace vyčleněné na výuku matematiky a nároky na žáky vyžadované v tomto předmětu. Obdobně žáci začali věnovat větší pozornost její výuce a vybírat si volitelné semináře či kurzy zaměřené na přípravu ke státní maturitě z matematiky. Mnozí z nich si ještě před nástupem na svůj vysněný maturitní obor vybrali jiný obor vzdělávání jen proto, aby se státní maturitě z matematiky vyhnuli. Nedokážu si představit, jak se v případě zrušení státní maturity z matematiky bude školám vysvětlovat, že všechno toto úsilí bylo zbytečné, a žákům to, že mohli studovat svůj původně vysněný obor a mohli více času věnovat studiu předmětů, které jsou pro ně užitečnější.

Chtít zrušit povinnou státní maturitu z matematiky jen proto, že lze očekávat vyšší neúspěšnost u této zkoušky, je v rozporu s důvodem, proč byla zřízena státní maturita jako taková. Mnoho lidí má na matematiku jen špatné vzpomínky, označuje ji za obtížný a neoblíbený předmět, aniž by si uvědomovali, že jejím smyslem je především rozvoj algoritmizace postupů, systematizace práce, abstraktního uvažování či logického myšlení. Stejně tak je nutné si uvědomit, že ověřování znalostí je nedílnou součástí celého procesu vzdělávání a absence tohoto kroku celý tento cyklus degraduje.

Nová podoba státní maturity má však dva zásadní problémy, o kterých se přímo nediskutuje. Tím prvním je, že se povinná státní maturita z matematiky nedotkla všech oborů s maturitní zkouškou. Jedná se například o zdravotnické obory, což způsobilo zvýšení zájmu o jejich studium. To by sice šlo považovat za obecný zájem státu, ale nemohu souhlasit s tím, že by byla pro budoucí zdravotní sestru matematika méně důležitá než například pro zemědělce či chemické operátory, kterých je v současnosti také nedostatek. Druhým zásadním problémem je málo známá skutečnost spočívající v povinné státní maturitě z cizího jazyka ve školním roce 2020/2021 pro žáky všech maturitních oborů středních škol kromě gymnázií a lyceí.

Školství je specifický obor v tom, že není možné okamžitě vyhodnocovat výsledky centrálně zaváděných opatření. Vzdělanost společnosti však má být prioritou státu a je nutné si uvědomit, že takové odvětví potřebuje především stabilitu. Za neznámou odpověď na otázku, z čeho vlastně budou příští školní rok stávající třeťáci na středních školách maturovat, by se měli vládní politici omluvit jak školám, tak i přímo těmto žákům. Experimentování se vzděláváním v tomto případě v mnoha ohledech ovlivnilo jak výběr oboru vzdělávání těchto žáků, tak i jejich samotné studium.


RNDr. Jan Břížďala

středoškolský učitel


Sdílení je aktem lásky

Další podobné články